VIDEO: Rusové nad ránem zaútočili v centru Kyjeva. Bomby padly na obytné domy
Ostřelování Kyjeva pokračovalo i během noci na úterý. Silnější exploze se v hlavním městě ozvaly nad ránem, došlo k nim opět v centru metropole. Podle dosavadních informací zatím jedna obytná budova hoří.
V úterý ráno došlo v Kyjevě k několika explozím. 2 z nich byly slyšet ve 4:00 tamního času (03:00 českého času), další 2 o hodinu později.
Podle původní zprávy Ukrinformu došlo k výbuchům v různých částech města. Předběžné informace nasvědčují tomu, že Rusové odpálili balistické střely na obytnou čtvrť, kde v důsledku toho vznikl požár obytného domu.
Také v pondělí odpoledne otřásl městkou čtvrtí Kurenivkou v Kyjevě výbuch,. Na místní silnici dopadly trosky raket, jak uvedl Kličko. „Jedna osoba byla zabita a dalších šest bylo zraněno. Dva zraněné odvezla sanitka,“ dodal bývalý známý boxer na twitteru.
Zasažený byl i trolejbus, který byl naštěstí bez cestujících. Podle Klička byl tento dopravní prostředek zcela zničen.
Na twitteru se také objevilo video, kde je přímo vidět i samotný výbuch.
Kyjev a jeho okolí byl opět v noci na pondělí ostřelován, útoky si podle ukrajinských médií vyžádaly několik obětí na životě. Ruská dělostřelecká palba dnes ráno zasáhla devítipatrovou rezidenční budovu na severu Kyjeva ve čtvrti Oboloň. Při útoku zemřely podle ukrajinských médií nejméně dvě osoby, tři lidé jsou hospitalizovaní; devět jich záchranáři ošetřili na místě. Celkem se jim z budovy podařilo evakuovat téměř 80 lidí. Nyní přibyl k obětem další zemřelý po tomto dnešním odpoledním neštěstí.
Noční ostřelování si podle gubernátora Kyjevské oblasti Oleksije Kuleby vyžádalo život radního ve městě Brovary východně od metropole. Ostřelování pokračovalo také na severozápadě ve městech Irpiň, Buča a Hostomel včetně tamního letiště, kde při ruském pokusu obklíčit hlavní město zuřily jedny z nejtěžších bojů.
Ukrajina nakonec vstoupí do Severoatlantické aliance, podpora Kyjevu zůstává mezi členskými státy „pevná jako skála“. Novinářům v Bruselu to dnes řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Munice v české iniciativě pro Ukrajinu, tedy 800.000 granátů, z nichž půl milionu je ráže 155 milimetrů a 300.000 ráže 122 milimetrů, by se na světovém trhu vzhledem k tak velkému objemu a možné nižší ceně dalo pořídit za 1,6 až dvě miliardy eur (mezi 40 a 50 miliardami korun). ČTK to dnes řekl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Částka je podle něj orientační. Britský list Financial Times na konci února napsal, že nákup by měl stát 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard korun).
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková kauzu poslance Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně spojila s ruským hybridním vedením války. Řekla to při příchodu na dnešní jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu a zároveň vyzvala k větší bdělosti. Otázku o konkrétních důsledcích aféry ale nechala bez odpovědi. Bystroň čelí podezřením, že přijímal úplatky od proruské sítě, což ale odmítl.
„Nesmíme být naivní,“ odpověděla Baerbocková na dotaz o komentář k Bystroňově kauze. Spolkovému poslanci, který je českého původu, a podezřením, kterým čelí, se ale výslovně nevěnovala. Místo toho řekla, že Rusko útokem na Ukrajinu před dvěma lety nenapadlo jen tuto zemi, ale celé bezpečnostní uspořádání Evropy.
