Praktické rady psycholožky: Jak s dětmi mluvit o válce?
Ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou je nyní zásadním a hlavním tématem napříč společností. Má psychický dopad na nás všechny a dotýká se i dětí. Jak s nimi o takové složité věci, jakou válka je, mluvit?
Tipy, jak našim nejmenším pomoci složitou situaci zvládat a jak s nimi správně komunikovat, připravila dětská psycholožka a speciální pedagožka PhDr. Eva Šimotová ve spolupráci s Kidtown.cz, odborníky na správný rozvoj dítěte.
Děti stejně jako dospělí prožívají obavy, strach, smutek, nejistotu, ztrátu pocitu bezpečí atd. U nejmenších se mohou objevit zvýšená fixace na rodiče, potíže s usínáním, noční můry atd. Děti školního věku se ve stresu často potýkají se ztrátou zájmu, neschopností se soustředit, nárůstem školních neúspěchů, mohou být agresivní, vyhýbají se povinnostem, přidružují se fyzické potíže, poruchy spánku, nebo třeba deprese
Tohle jim pomůže
- Pokud dítě jeví zájem o informace, rozhodně ho neodmítejme, diskutujme a odpovídejme na dotazy
- Na začátku se zeptejme, co o celé situaci ví, jak ji vnímá.
- Odpovídejme jen na to, na co se dítě ptá, nezahlcujme ho informacemi.
- Mluvme pravdu. Nebojme se přiznat, že něco nevíme. Společně zjišťujme informace.
- U dětí batolecího a předškolního věku nezabíhejme do detailů.
- Nepoužívejme věty: „Nic se neděje!“, „Všechno bude dobré!“, „Nemáš se čeho bát!“, znevažují dětské prožívání.
- Nezapomeňme ale ošetřit dětské emoce. Pojmenovávejme, co se v něm odehrává: „Je normální mít strach!“, „Vidím, že tě to rozrušilo.“. Ujišťujme ho, že vše, co prožívá, je normální. „Musí být náročné to celý den poslouchat.“
- Dejme najevo, že i my prožíváme stejné, nebo podobné pocity. Dítě bude cítit sounáležitost. Pocit, že v tom nejsem sám, bývá úlevný.
- U dětí batolecího, předškolního, ale i mladšího školního věku podporujme ventilování napětí formou hry a relaxační činností (malování obrázku, a to klidně i s tematikou války, hra na vojáky, závody aut atd.).
- Se staršími dětmi, které sledují média, si o tom povídejme, veďme je k tomu, že postoje mohou být odlišné, že se mohou objevit dezinformace. Ideální je sledovat vše společně.
- Starším dětem nabídněme varianty, jak se zapojit (vyvěsit vlajku, poslat peníze, nabídnout pomoc ukrajinskému spolužákovi). Získají pocit, že mohou být užiteční a mají možnost se na vývoji událostí podílet
- Neztrácejme optimismus!
Agentura Reuters v pondělí napsala, že Rusko nyní okupuje více než 99 procent Luhanské a více než 70 procent Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti, jakož i malé části Charkovské, Sumské a Dněpropetrovské oblasti. Už v roce 2014 Rusové v rozporu s mezinárodním právem obsadili celý ukrajinský poloostrov Krym. Loni v srpnu naopak ukrajinská armáda podnikla překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti a na několik měsíců tam obsadila stovky kilometrů čtverečních ruského území.
Ruské jednotky již ovládají celou Luhanskou oblast, prohlásil v pondělí večer podle ruské agentury Interfax Moskvou dosazený šéf okupační správy tohoto ukrajinského regionu Leonid Pasečnik. Kyjev se k jeho tvrzení nevyjádřil a podobná prohlášení bojujících stran nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Pokud se informace potvrdí, bude Luhanská oblast prvním ukrajinským regionem plně okupovaným Ruskem od jeho vpádu do sousední země v roce 2022, poznamenala agentura AP.
