Praktické rady psycholožky: Jak s dětmi mluvit o válce?
Ozbrojený konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou je nyní zásadním a hlavním tématem napříč společností. Má psychický dopad na nás všechny a dotýká se i dětí. Jak s nimi o takové složité věci, jakou válka je, mluvit?
Tipy, jak našim nejmenším pomoci složitou situaci zvládat a jak s nimi správně komunikovat, připravila dětská psycholožka a speciální pedagožka PhDr. Eva Šimotová ve spolupráci s Kidtown.cz, odborníky na správný rozvoj dítěte.
Děti stejně jako dospělí prožívají obavy, strach, smutek, nejistotu, ztrátu pocitu bezpečí atd. U nejmenších se mohou objevit zvýšená fixace na rodiče, potíže s usínáním, noční můry atd. Děti školního věku se ve stresu často potýkají se ztrátou zájmu, neschopností se soustředit, nárůstem školních neúspěchů, mohou být agresivní, vyhýbají se povinnostem, přidružují se fyzické potíže, poruchy spánku, nebo třeba deprese
Tohle jim pomůže
- Pokud dítě jeví zájem o informace, rozhodně ho neodmítejme, diskutujme a odpovídejme na dotazy
- Na začátku se zeptejme, co o celé situaci ví, jak ji vnímá.
- Odpovídejme jen na to, na co se dítě ptá, nezahlcujme ho informacemi.
- Mluvme pravdu. Nebojme se přiznat, že něco nevíme. Společně zjišťujme informace.
- U dětí batolecího a předškolního věku nezabíhejme do detailů.
- Nepoužívejme věty: „Nic se neděje!“, „Všechno bude dobré!“, „Nemáš se čeho bát!“, znevažují dětské prožívání.
- Nezapomeňme ale ošetřit dětské emoce. Pojmenovávejme, co se v něm odehrává: „Je normální mít strach!“, „Vidím, že tě to rozrušilo.“. Ujišťujme ho, že vše, co prožívá, je normální. „Musí být náročné to celý den poslouchat.“
- Dejme najevo, že i my prožíváme stejné, nebo podobné pocity. Dítě bude cítit sounáležitost. Pocit, že v tom nejsem sám, bývá úlevný.
- U dětí batolecího, předškolního, ale i mladšího školního věku podporujme ventilování napětí formou hry a relaxační činností (malování obrázku, a to klidně i s tematikou války, hra na vojáky, závody aut atd.).
- Se staršími dětmi, které sledují média, si o tom povídejme, veďme je k tomu, že postoje mohou být odlišné, že se mohou objevit dezinformace. Ideální je sledovat vše společně.
- Starším dětem nabídněme varianty, jak se zapojit (vyvěsit vlajku, poslat peníze, nabídnout pomoc ukrajinskému spolužákovi). Získají pocit, že mohou být užiteční a mají možnost se na vývoji událostí podílet
- Neztrácejme optimismus!
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
