Ukrajinský poslanec pro Blesk: Ruská ultimáta nepřijmeme! Co čeká zrádce? A popsal Zelenského dny a noci
Válka na Ukrajině trvá již více než dva týdny, navzdory bombardování hlavního města však musí nadále nepřetržitě fungovat všechny složky ukrajinské vlády. Pro Blesk.cz exkluzivně promluvil ukrajinský poslanec zvolený za Zelenského stranu Sluha lidu Serhij Štepa o tom, jak probíhají jednání s Ruskem, jak funguje parlament, jak vypadají prezidentovy dny a noci, i o tom, co čeká zákonodárce, kteří před válkou utekli za hranice.
Vláda zajišťuje potravinovou a finanční stabilitu, parlament se zase zaměřuje na uzavření nebe nad Ukrajinou, aby ochránil jak obyvatelstvo, tak památky světového dědictví či civilní infrastrukturu. Právě její narušení by mohlo vést ke katastrofám globálních rozměrů.
Ukrajinští poslanci proto apelují na poslance všech zemí. Jelikož jsou různé země NATO v různých časových pásmech, debaty nad zavedením bezpilotní zóny probíhají nepřetržitě. Jednotliví poslanci pak žádají celý svět o vyslání mírových sil na Ukrajinu na základě usnesení OSN.
Náš zpravodaj zjišťoval, jak funguje ukrajinský parlament tváří v tvář neustálým raketovým útokům. Reportéři hovořili se Serhijem Štepou, zástupcem strany Sluha lidu, i když dle slov poslance už příslušnost k jednotlivým frakcím není důležitá. Jako všichni ostatní i on bojuje s ostatními proti ruské agresi.
Sergeji, jak funguje parlament ve válečných podmínkách?
Na začátku ruské invaze se sešel ukrajinský parlament a zavedl v zemi stanné právo. Od té doby pokračuje Nejvyšší rada ve své práci. Přijali jsme řadu zákonů, které zvyšují tresty za rabování a za velezradu nyní hrozí doživotí. Navýšila se také práva Ukrajinců ve věci obrany sebe i našeho státu.
Denně vysíláme výzvy parlamentům jiných zemí s žádostí o pomoc. Nedávno se například konalo zasedání Nejvyšší rady ve věci lidských práv. Na základě toho jsme se rozhodli požádat Mezinárodní výbor Červeného kříže, úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Radu Evropy a řadu dalších mezinárodních organizací o zajištění bezpečných humanitárních koridorů pro evakuaci lidí z míst, které jsou pod neustálou palbou ruských agresorů.
A co je nejdůležitější, náš parlament denně apeluje na všechny mezinárodní jednotky, aby uzavřely nebe nad Ukrajinou a vytvořily bezpilotní zónu pro ruské letectvo. Tedy aby se zabránilo raketovým útokům na ženy, děti, staré lidi a civilní infrastrukturu.
Jak probíhají zasedání parlamentu, když je Kyjev neustále bombardován?
Scházíme se výhradně naživo, tedy offline v prostorách Nejvyšší rady. Děje se tak za podmínek maximálního utajení, aby bylo zajištěno bezpečí setkání. V případě potřeby je parlament připraven se kdykoliv sejít.
Kolik poslanců opustilo zemi na začátku ruské invaze?
Pokud je mi známo, většina poslanců zůstala na Ukrajině. A těch pár poslanců, kteří naši zemi opustili, jsou zrádci a dezertéři. Myslím, že se do naší země už nikdy nevrátí. Kdyby ano, byli by zatčeni a odsouzeni.
Proč jste zemi neopustil vy? Předpokládám, že jste podobné myšlenky měl také?
Když jsem se stal poslancem, složil jsem přísahu lidem Ukrajiny. A této přísaze budu věrný, udělám vše pro ochranu rodné země. Dnes se téměř všichni poslanci, kteří zde zůstali, věnují nejen své legislativní činnosti. Mnozí z nás zajišťují humanitární potřeby obyvatel v různých regionech, někdo dováží humanitární pomoc z jiných zemí, někdo pomáhá při evakuaci lidí, někdo zajišťuje zřízení koridorů do Polska, Rumunska, Slovenska a řady dalších zemí. Samozřejmě taky každý z nás víceméně pomáhá s výstavbou opevnění ve svých městech. Děláme vše pro to, abychom nepříteli vzkázali jasnou zprávu.
Které parlamentní frakce často iniciují zákony?
Dnes je to vlastně jedno. Hlavně, že jsou všechny v parlamentu přijaty jednomyslně. Například na schůzi 3. března jsme odhlasovali zákon o povinné všeobecné mobilizaci, která se provádí na území všech ukrajinských regionů po dobu 90 dnů. Provádí se v souladu s mobilizačními plány, jejichž rozsah určuje generální štáb. Kromě toho jsme zakázali výrobu a distribuci propagandy agresorského státu, což se nyní navíc trestá vyšší zodpovědností.
Vnesli jsme také v platnost odpovědnost za rabování, za zločin proti ukrajinské národní bezpečnosti podle stanného práva a odložili podání všech přiznání a hlášení těch subjektů, které k tomu mají povinnost. Lhůta pro podání je určena do 90 dnů po zrušení nebo pozastavení stanného práva. To znamená, že nikdo nebude potrestán za to, že se nenahlásil do tří měsíců po skončení války.
Setkáváte se s prezidentem Ukrajiny?
To bohužel ne. Volodomyr Zelenskyj pracuje téměř nepřetržitě v kanceláři prezidenta a dělá vše pro to, aby odolal agresorovi. Snaží se získat podporu mezinárodních partnerů, pomoci naší armádě i lidu. Náš prezident je neustále v kontaktu s ministrem obrany, vrchním velitelem ozbrojených sil, generálním štábem místními oblastními velitelstvími a šéfy vojenských správ. Prostě nemá čas se s námi jen tak sejít a probírat nějaké detaily. Jsem si jistý, že jakmile vyhrajeme, určitě se s panem Zelenským setkáme a poděkujeme mu za vše, co pro naši zemi udělal.
Celý svět neustále slyší o podmínkách ukončení války ze strany Ruska, dala mu Ukrajina také nějaká ultimáta?
Nejsem oprávněn se vyjadřovat jménem státu o naší oficiální vyjednávací pozici, ale pokud vím, žádná ultimáta jsme nedali. Neustále se ale zdůrazňuje, že Ukrajina nemůže akceptovat podmínky pro uznání Krymu za součást Ruska, stejně jako uznat nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti. To znamená, že o všem, co se týká návratu ukrajinského území Rusku, nelze diskutovat. Všechny ostatní body lze projednat za přítomnosti bezpečnostních záruk, včetně těch mezinárodních. To zajistí bezpečnost Ukrajiny, a to nejen v krátkodobém horizontu, ale i na celá desetiletí. Pravda je na naší straně, takže věříme ve vítězství Ukrajiny!
Takhle se prezentuje Putin v Rusku: Pán všech živlů ovládá minimálně deset profesí a dvacet sportů
Čína je připravena i nadále spolupracovat při vyšetřování incidentu, při němž byly v listopadu v Baltském moři přerušeny dva telekomunikační optické kabely. Podle agentury AFP to dnes uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning. Z poškození kabelů spojujících Švédsko s Litvou a Německo s Finskem je podezřelá čínská loď I Pcheng 3.
Čtvrteční summit Evropské unie doprovázela hádka o tranzit ruského plynu mezi slovenským premiérem Robertem Ficem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. ČTK se to dozvěděla z diplomatických zdrojů, podle kterých maďarský premiér a kritik Ukrajiny Viktor Orbán překvapivě mlčel. A právě čtvrtečním děním na summitu Fico zdůvodnil cestu do Moskvy, kde v neděli jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Pozadí čtvrtečního summitu se dnes věnuje také bruselský portál Politico, podle kterého Fico novinářům řekl, že mu Zelenskyj přislíbil 500 milionů eur z ruských aktiv, pokud Slovensko podpoří ukrajinské členství v NATO.
Jeden ze Zelenského poradců k tomu ale uvedl, že Fico slova ukrajinského prezidenta vytrhnul z kontextu. Zelenskyj podle tohoto poradce, jak napsalo Politico, vyjmenoval všechny zdroje peněz, které Slovensko od Ukrajiny získává mimo jiné za dodávky elektřiny, transport ropy či prodej paliv. Fico na to reagoval tím, že nechápe, proč by Bratislava měla přijít o jakékoli peníze kvůli válce na Ukrajině. Zelenskému podle zdrojů ČTK vyčetl, kolik Slovensko válka na Ukrajině stojí.
Ukrajinská protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 47 ruských dronů, informovalo dnes ukrajinské letectvo. Ze dvou regionů země jsou hlášeny škody. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) uvedla, že v Tatarské autonomní republice se podařilo zničit sklad dílů pro drony typu Šáhed-136, jaké Rusko používá k útokům proti ukrajinskému území. Škody vyčíslila na 16 milionů dolarů (385,7 milionu korun).
„V Chmelnycké a Kyjevské oblasti byly při ruském útoku poškozeny soukromé firmy a civilní budovy. Podle předběžných informací je to bez obětí na životech, zraněným se dostává pomoci,“ napsalo ukrajinské letectvo na telegramu k následkům ruských dronových útoků z dnešní noci. V Chmelnycké oblasti utrpěl zranění jeden člověk, v Kyjevské oblasti bylo poškozeno elektrické vedení, píše agentura Reuters s odvoláním na ukrajinské úřady. Letectvo také uvedlo, 25 bezpilotních letounů se ztratilo z radarů.
