Ukrajinský poslanec pro Blesk: Ruská ultimáta nepřijmeme! Co čeká zrádce? A popsal Zelenského dny a noci
Válka na Ukrajině trvá již více než dva týdny, navzdory bombardování hlavního města však musí nadále nepřetržitě fungovat všechny složky ukrajinské vlády. Pro Blesk.cz exkluzivně promluvil ukrajinský poslanec zvolený za Zelenského stranu Sluha lidu Serhij Štepa o tom, jak probíhají jednání s Ruskem, jak funguje parlament, jak vypadají prezidentovy dny a noci, i o tom, co čeká zákonodárce, kteří před válkou utekli za hranice.
Vláda zajišťuje potravinovou a finanční stabilitu, parlament se zase zaměřuje na uzavření nebe nad Ukrajinou, aby ochránil jak obyvatelstvo, tak památky světového dědictví či civilní infrastrukturu. Právě její narušení by mohlo vést ke katastrofám globálních rozměrů.
Ukrajinští poslanci proto apelují na poslance všech zemí. Jelikož jsou různé země NATO v různých časových pásmech, debaty nad zavedením bezpilotní zóny probíhají nepřetržitě. Jednotliví poslanci pak žádají celý svět o vyslání mírových sil na Ukrajinu na základě usnesení OSN.
Náš zpravodaj zjišťoval, jak funguje ukrajinský parlament tváří v tvář neustálým raketovým útokům. Reportéři hovořili se Serhijem Štepou, zástupcem strany Sluha lidu, i když dle slov poslance už příslušnost k jednotlivým frakcím není důležitá. Jako všichni ostatní i on bojuje s ostatními proti ruské agresi.
Sergeji, jak funguje parlament ve válečných podmínkách?
Na začátku ruské invaze se sešel ukrajinský parlament a zavedl v zemi stanné právo. Od té doby pokračuje Nejvyšší rada ve své práci. Přijali jsme řadu zákonů, které zvyšují tresty za rabování a za velezradu nyní hrozí doživotí. Navýšila se také práva Ukrajinců ve věci obrany sebe i našeho státu.
Denně vysíláme výzvy parlamentům jiných zemí s žádostí o pomoc. Nedávno se například konalo zasedání Nejvyšší rady ve věci lidských práv. Na základě toho jsme se rozhodli požádat Mezinárodní výbor Červeného kříže, úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Radu Evropy a řadu dalších mezinárodních organizací o zajištění bezpečných humanitárních koridorů pro evakuaci lidí z míst, které jsou pod neustálou palbou ruských agresorů.
A co je nejdůležitější, náš parlament denně apeluje na všechny mezinárodní jednotky, aby uzavřely nebe nad Ukrajinou a vytvořily bezpilotní zónu pro ruské letectvo. Tedy aby se zabránilo raketovým útokům na ženy, děti, staré lidi a civilní infrastrukturu.
Jak probíhají zasedání parlamentu, když je Kyjev neustále bombardován?
Scházíme se výhradně naživo, tedy offline v prostorách Nejvyšší rady. Děje se tak za podmínek maximálního utajení, aby bylo zajištěno bezpečí setkání. V případě potřeby je parlament připraven se kdykoliv sejít.
Kolik poslanců opustilo zemi na začátku ruské invaze?
Pokud je mi známo, většina poslanců zůstala na Ukrajině. A těch pár poslanců, kteří naši zemi opustili, jsou zrádci a dezertéři. Myslím, že se do naší země už nikdy nevrátí. Kdyby ano, byli by zatčeni a odsouzeni.
Proč jste zemi neopustil vy? Předpokládám, že jste podobné myšlenky měl také?
Když jsem se stal poslancem, složil jsem přísahu lidem Ukrajiny. A této přísaze budu věrný, udělám vše pro ochranu rodné země. Dnes se téměř všichni poslanci, kteří zde zůstali, věnují nejen své legislativní činnosti. Mnozí z nás zajišťují humanitární potřeby obyvatel v různých regionech, někdo dováží humanitární pomoc z jiných zemí, někdo pomáhá při evakuaci lidí, někdo zajišťuje zřízení koridorů do Polska, Rumunska, Slovenska a řady dalších zemí. Samozřejmě taky každý z nás víceméně pomáhá s výstavbou opevnění ve svých městech. Děláme vše pro to, abychom nepříteli vzkázali jasnou zprávu.
Které parlamentní frakce často iniciují zákony?
Dnes je to vlastně jedno. Hlavně, že jsou všechny v parlamentu přijaty jednomyslně. Například na schůzi 3. března jsme odhlasovali zákon o povinné všeobecné mobilizaci, která se provádí na území všech ukrajinských regionů po dobu 90 dnů. Provádí se v souladu s mobilizačními plány, jejichž rozsah určuje generální štáb. Kromě toho jsme zakázali výrobu a distribuci propagandy agresorského státu, což se nyní navíc trestá vyšší zodpovědností.
Vnesli jsme také v platnost odpovědnost za rabování, za zločin proti ukrajinské národní bezpečnosti podle stanného práva a odložili podání všech přiznání a hlášení těch subjektů, které k tomu mají povinnost. Lhůta pro podání je určena do 90 dnů po zrušení nebo pozastavení stanného práva. To znamená, že nikdo nebude potrestán za to, že se nenahlásil do tří měsíců po skončení války.
Setkáváte se s prezidentem Ukrajiny?
To bohužel ne. Volodomyr Zelenskyj pracuje téměř nepřetržitě v kanceláři prezidenta a dělá vše pro to, aby odolal agresorovi. Snaží se získat podporu mezinárodních partnerů, pomoci naší armádě i lidu. Náš prezident je neustále v kontaktu s ministrem obrany, vrchním velitelem ozbrojených sil, generálním štábem místními oblastními velitelstvími a šéfy vojenských správ. Prostě nemá čas se s námi jen tak sejít a probírat nějaké detaily. Jsem si jistý, že jakmile vyhrajeme, určitě se s panem Zelenským setkáme a poděkujeme mu za vše, co pro naši zemi udělal.
Celý svět neustále slyší o podmínkách ukončení války ze strany Ruska, dala mu Ukrajina také nějaká ultimáta?
Nejsem oprávněn se vyjadřovat jménem státu o naší oficiální vyjednávací pozici, ale pokud vím, žádná ultimáta jsme nedali. Neustále se ale zdůrazňuje, že Ukrajina nemůže akceptovat podmínky pro uznání Krymu za součást Ruska, stejně jako uznat nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti. To znamená, že o všem, co se týká návratu ukrajinského území Rusku, nelze diskutovat. Všechny ostatní body lze projednat za přítomnosti bezpečnostních záruk, včetně těch mezinárodních. To zajistí bezpečnost Ukrajiny, a to nejen v krátkodobém horizontu, ale i na celá desetiletí. Pravda je na naší straně, takže věříme ve vítězství Ukrajiny!
Takhle se prezentuje Putin v Rusku: Pán všech živlů ovládá minimálně deset profesí a dvacet sportů
„Chci tady na místě dát jasně najevo, že Německo zůstane nejsilnějším podporovatelem Ukrajiny v Evropě,“ prohlásil německý kancléř Olaf Scholz na začátek své předem veřejně neohlášené návštěvy Kyjeva. „Ukrajina se může na Německo spolehnout.“
Scholz se Zelenským navštívili v nemocnici vojáky zraněné v bojích. Na náměstí Nezávislosti (Majdanu) uctili památku vojáků padlých při obraně vlasti. Další program z bezpečnostních důvodů zveřejněn nebyl.
Německo je po Spojených státech nejdůležitějším dodavatelem zbraní pro Ukrajinu. Od začátku ruské invaze z února 2022 Německo podle údajů spolkové vlády poslalo nebo slíbilo Ukrajině zbraně a vojenské vybavení v hodnotě kolem 28 miliard eur. Do této částky je započítaný i nový balík pomoci. „Německo letos dělá více než Británie a Francie dohromady,“ řekl Scholz k objemu německé pomoci Kyjevu.
Dočasné územní ústupky Rusku jsou způsobem, jak rychle dosáhnout příměří na Ukrajině. V dnes zveřejněném rozhovoru s německým zpravodajským webem Table.Briefings to řekl bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Důležité podle něj je, aby Kyjev dostal za dočasné ústupky bezpečnostní garance.
„Kdyby linie příměří znamenala, že bude Rusko dál kontrolovat všechny obsazené oblasti, neznamená to, že by se Ukrajina musela té oblasti vzdát navždy,“ uvedl Stoltenberg. Bezpečnostní garancí, kterou by měla v takovém případě Ukrajina podle něj dostat, by mohlo být členství v NATO, ale „jsou i jiné možnosti, jak Ukrajinu vyzbrojit a podpořit“.
Stoltenberg také řekl, že podporuje ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který nechce výměnou za příměří postoupit Rusku ukrajinské území. V současné situaci na bojišti je podle něj ale tento požadavek nerealistický. „Potřebujeme linii příměří a v ideálním případě by samozřejmě měla tato linie zahrnovat i oblasti, které má nyní pod kontrolou Rusko. Vidíme ale, že v blízké budoucnosti to není moc realistické,“ dodal.
