Ukrajina neustupuje: Vyjednávání se ale hýbe, shoduje se ukrajinská i ruská strana
Ruský delegát pro jednání s Ukrajinou Leonid Sluckij dnes uvedl, že se v rusko-ukrajinských rozhovorech podařilo dosáhnout významného pokroku a je možné, že delegace brzy dosáhnou „společné pozice“. Informovala o tom agentura Ria Novosti. O možném pokroku v jednáních s ruskou stranou, kterého by se mohlo podařit dosáhnout v příštích dnech, hovořil v dnes zveřejněném videu i ukrajinský zástupce na jednáních Mychajlo Podoljak.
„Podle mých osobních očekávání může tento pokrok v nejbližších dnech přerůst ve společné stanovisko obou delegací, v dokumenty k podpisu,“ řekl předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Sluckij. Podle agentury Reuters zatím není jasné, jaký by mohl být rozsah takových dokumentů.
„V zásadě neustoupíme v žádných pozicích. Rusko to nyní chápe. Rusko už začíná konstruktivně mluvit. Myslím, že nějakých výsledků dosáhneme doslova v řádu dnů,“ uvedl zástupce kanceláře ukrajinského prezidenta Podoljak ve videu. Podle něj ruská strana přestala hovořit v ultimátech a pozorně poslouchají ukrajinské návrhy.
Jedná se přes video
Oba komentáře přicházejí 18. den války, která začala 24. února, když ruské síly napadly Ukrajinu v rámci akce, kterou Kreml nazývá zvláštní vojenskou operací. Ruská a ukrajinská strana vedly poslední třetí kolo jednání v pondělí v Bělorusku. Zaměřily se hlavně na humanitární otázky a jednání vedla k omezenému otevření některých koridorů pro civilisty, kteří tak mohli uniknout bojům.
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek řekl, že v rozhovorech došlo k určitým „pozitivním posunům“, ale neupřesnil je. Kreml v sobotu sdělil, že diskuse mezi ruskými a ukrajinskými představiteli pokračují “ve formátu videí“.
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v neděli vpodvečer podle agentury TASS sdělil, že jednání budou pokračovat v pondělí prostřednictvím videokonference. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč krátce před tím podle agentury Reuters řekl, že rozhovory pokračují, přičemž v centru pozornosti ukrajinských úřadů je zejména situace kolem obléhaného města Mariupol.
O čem se jedná: Příměří? Ukončení války?
„Komentáře jsou poněkud zašifrované, což je možné považovat za známku toho, jak obtížná tato jednání jsou,“ okomentovala nejnovější výroky členů vyjednávacích delegací stanice BBC na svém webu. Upozornila rovněž, že představitelé Ukrajiny a Ruska neuvedli žádné podrobnosti k tomu, o čem se jedná. „Příměří? Ukončení války? A jaké přesně jsou jejich požadavky u jednacího stolu?“ poznamenala stanice.
Peskov před několika dny prohlásil, že Rusko zastaví vojenskou operaci na Ukrajině, pokud Kyjev uzná, že poloostrov Krym je součástí ruského území, přizná nezávislost republikám vyhlášeným proruskými separatisty na východě Ukrajiny a pokud se Ukrajina ve své ústavě vzdá ambic vstoupit do „jakýchkoli bloků“.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba po nedávném jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem řekl, že se ruský diplomat držel dlouhodobé rétoriky Moskvy a trval na tom, že Rusko útok ukončí až ve chvíli, kdy Kyjev splní jeho požadavky. Mezi nimi je podle Kuleby i kapitulace Ukrajiny, což je pro Kyjev nepřijatelné. „Naše požadavky jsou - ukončení války a stažení vojáků Ruské federace. Vidím porozumění a probíhá dialog,“ uvedl Podoljak na twitteru.
Rusko projevuje známky toho, že by mohlo být ochotno k věcným jednáním o Ukrajině, i když v současné době Moskva hodlá svého souseda zničit, uvedla dnes podle agentury Reuters náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy. „Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství. Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů. Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu. Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters. Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
