Další pomoc Česka: Stanová městečka pro uprchlíky a zbraně pro Ukrajinu. Zelenskému to volal Fiala
Ministerstvo obrany zvažuje vybudování armádních stanových městeček pro uprchlíky, uvedla v neděli v Otázkách Václava Moravce ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Do každého by se vešlo kolem 400 lidí. ČR vedle toho poskytne Ukrajině další vojenský materiál - dosud stát poskytl zbraně za 725 milionů Kč, další plánované dodávky budou podle Černochové za podobnou částku. O pokračování české vojenské i humanitární pomoci dnes večer ukrajinského prezidenta ujistil i premiér Petra Fiala (ODS).
„Dnes před vašimi Otázkami jsem konzultovala možnost výstavby nějakých stanových městeček i ze strany Armády ČR tak, jak jsme něco podobného dělali na Slovensku. Tam bychom mohli postavit humanitární základnu zhruba pro 400 lidí (...) Na Slovensko jsme byli schopni toto stanové městečko dovézt během 24 nebo 48 hodin. Postavení toho trvá nějaké dva dny,“ uvedla v ČT ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
„Když dostanu pokyn, tak, myslím, do dvou, do tří dnů. Podstatný bude ten pozemek, na kterém by toto mohlo vzniknout,“ podotkla Černochová s tím ,že je nutné se v tomto poradit i s územními samosprávami.
Česko už požádalo EU také o 25 modulárních základen pro ubytování celkem 50 000 uprchlíků. Podle Černochové by jejich dodávka z jednotlivých zemí EU mohla trvat kolem dvou týdnů, i proto chce ministryně projednat možnost rychlejších stanových městeček. Modulární ubytování by stát použil, jakmile dojdou kapacity v tělocvičnách a kamenných budovách, uvedl Vít Rakušan (STAN) v sobotu. Na hranu se podle něj ČR dostane za dva až tři týdny.
Exministr obrany a předseda sněmovního Výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) je rád, jak EU zareagovala a moduly by mohly do ČR zamířit již v dohledné době.
„Tato bezprecedentní krize opravdu stírá rozdíly mezi koalicí a opozicí. My podporujeme kroky vlády a vládu pana premiéra Fialy a kroky, které činí ve vztahu k ukrajinské krizi,“ uvedl Metnar.
Na Ukrajinu zamíří z ČR další vojenský materiál
Česko poskytne Ukrajině i další vojenský materiál, řekla Černochová. Dosud stát poskytl zbraně za 725 milionů korun, další dodávky budou minimálně v této výši. Jaký materiál půjde, z bezpečnostních důvodů ministryně neuvedla, bude ale vycházet ze seznamu, který poptává ukrajinská vláda.
Vedle toho je však třeba činit takové kroky, aby válka skutečně skončila, upozornila Černochová. „Aby Ukrajinci se mohli vrátit do svých domovů, aby ženy s dětmi, které opustily své muže, kteří statečně bojují za Ukrajinu, aby se ty rodiny znova sešly. Je povinnost nás politiků udělat všechno pro to, aby na Ukrajině znovu byl mír, aby Rus nezískal nic z toho území, které okupuje, aby se znovu zasedlo k diplomatickým stolům. Cílem Ukrajinců nebylo přijít s igelitovou taškou a miminem v náručí do ČR a brát nám tady naše dávky. To nebylo jejich cílem. Ti lidé jsou zoufalí a my jim pomoct musíme,“ říkala Černochová.
O pomoci napadené zemi v neděli večer telefonicky hovořil premiér Fiala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Ujistil jsem ho, že dodávky humanitární i vojenské pomoci z České republiky na Ukrajinu budou pokračovat i nadále,“ napsal předseda vlády na twitteru.
Ministři financí Evropské unie budou ve čtvrtek na jednání v Bruselu debatovat o dvou hlavních způsobech, jak získat finanční podporu pro Ukrajinu. Jedním je půjčení peněz, druhou a pravděpodobnější variantou využití zmrazených ruských aktiv, uvedl nejmenovaný vysoce postavený úředník EU. Česko bude na zasedání zastupovat končící ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Unijní prezidenti a premiéři proto na konci října na summitu EU odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině použita. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
Od začátku války na Ukrajině udělil prezident Pavel souhlas ke službě v ukrajinských ozbrojených silách 99 českým občanům, uvedl na dotaz ČTK Hrad.
Rumunsko dnes oznámilo, že na jeho území byly po ruských leteckých útocích na ukrajinský přístav Izmajil nalezeny možné úlomky bezpilotního letounu. Napsala to agentura AFP. Ukrajina čelí ruské vojenské agresi od února 2022.
Ministerstvo obrany uvedlo, že části dronu dopadly na zem v noci na dnešek asi pět kilometrů od jihovýchodních hranic s Ukrajinou, v severní části župy Tulcea. NATO kvůli počasí nemohlo vyslat stíhací letouny, doplnila agentura Reuters s tím, že obyvatelé dostali příkaz se ukrýt. Hasiči po příjezdu na místo zjistili, že náraz do země nezpůsobil požár.
Na území Rumunska, které s Ukrajinou sdílí 650 kilometrů dlouhou hranici, opakovaně dopadly úlomky ruských bezpilotních letounů. Kvůli vniknutí jednoho z ruských strojů na rumunské území si ministerstvo zahraničí v září předvolalo ruského velvyslance. V zemi od února mimo jiné platí zákon, který umožňuje sestřelovat drony, které naruší její vzdušný prostor.
Kuba: Čeká nás enormní výzva
Podle šéfa Asociace krajů a hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) přišlo do ČR v prvních dnech 100 tisíc lidí velmi rychle. „Ale to jsou lidé, kteří sem šli za někým, někoho tady měli, v podstatě moc nepotřebovali ubytovávat. Včera, když nám přijeli do jižních Čech lidé, tak už 30 procent potřebovalo ubytovat,,“ upozornil Kuba.
„Za náš kraj my máme možná ještě 500 míst, kde ty lidi můžeme uložit a jsou tam postele, ať jsou to internáty nebo různá jiná zařízení, ale potom už končíme a musíme nastoupit do režimu sportovních hal, tělocvičen, což je nějakých dalších 1500 míst, kde můžeme říct, že je WC a sprcha, ale už tam nemáme karimatky, lůžkoviny, spacáky. Kdybychom šli ještě výš, musíme jít do míst, kde už ani nejsou sprchy a je tam třeba WC,“ uvedl Kuba.
Podle něj je nyní nutné plánovat systémová řešení, čeká nás enormní výzva a nelze uprchlíky jen uložit do tělocvičen, ale je třeba okamžitě pracovat na tom, jak situaci zvládneme dál.
„My asi umíme poskytnout nějaké ubytování lidem, abychom je zachránili před bombardováním, ale to, jak se díváme na Ukrajinu, musí dneska nás všechny, hejtmany, vládu nutit řešit, co se bude dít dál. Co se bude dít za týden, za měsíc, za půl roku, protože tohle není věc, která je jen o ubytování. Tak se vám vyplavil barák povodní, tak vás za týden vrátíme zpátky,“ upozornil Kuba s tím, že je třeba řešit třeba i to, kam děti běženců budou chodit do škol, jak to bude s lékaři apod.
I případné modulární jednotky, pro které již kraje mají vytipovaná některá místa, by měly proto mít nějakou dlouhodobější návaznost na infrastrukturu v daném kraji, zdůraznil Kuba. „Lokalita by měla být vázaná na to, že si umíme představit, že tam ti lidé stráví nějakou dobu a budou schopni se nějak zapojit do života,“ dodal
