Na chorvatskou metropoli se zřítil sovětský dron. Přiletěl zřejmě z Ukrajiny, vytvořil kráter
Na chorvatský Záhřeb se v noci na pátek přiřítil dron. V jihozápadní části města vytvořil kráter o průměru tří metrů, o cílený útok se ale s nejvyšší pravděpodobností nejedná. Při incidentu nebyl nikdo zraněn, letoun při dopadu poškodil „jen“ několik aut. Dron na své trase přeletěl nad dvěma členy NATO, ani jedna země přitom vstup neznámého stroje do svého vzdušného prostoru nehlásila. Událost se stala předmětem mezinárodního vyšetřování. Podle některých odborníků by letoun mohl pocházet z Ukrajiny, to ale tamní vláda odmítá.
Obyvatele Jarunu ve čtvrtek těsně před půlnocí vyděsila hlasitá rána, když v oblasti dopadl neznámý dron. Na stromech u vzniklého kráteru zůstaly viset dva padáky. Podle prozatímních zpráv nebyl nikdo zraněn. „Policie zatím nemá zprávy o zraněných v širším okolí místa dopadu. Bylo však poškozeno několik zaparkovaných vozidel,“ uvedla ve svém prohlášení místní policie. „Našli jsme dva padáky.“
„Byl tam hned cítit divný pach. Strašně to smrdělo, člověku se dělalo zle,“ popisoval událost pro chorvatský list Jutarni očitý svědek.
Sovětský Střiž versus protiletecká obrana NATO
Dron s doletem až 1000 kilometrů přiletěl do Chorvatska přes Maďarsko, ani jedna z členských zemí Severoatlantické aliance (NATO) ale letoun nehlásila, úřady si ho všimly až po jeho dopadu. „Jak je možné, že vojenský letoun stráví více než hodinu nad územím člena NATO a nikdo nezareaguje?“ ptal se během tiskové konference chorvatský prezident Zoran Milanović.
Na základě analýzy trosek letounu se zřejmě jedná o bezpilotní Tupolev Tu-141 Střiž, který v tuto chvíli používá jen Ukrajina, informoval server The Drive. Podle některých je tak jeho země původu naprosto jasná. „Ano, přiletěl z Ukrajiny,“ řekl pro Jutarni nejmenovaný expert, tvrzení ale popřel poradce ukrajinského ministerstva obrany a šéf Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) Markijan Lubkjivskyj. Ten podle serveru TN.cz požádal Chorvatsko, aby se pokusila původu dronu dopátrat.
Podle chorvatské Národní bezpečnostní rady se stroj při letu držel ve výšce asi 1300 metrů a letěl odhadovanou rychlostí 700 kilometrů za hodinu. Maximální dostup Střiže je 6000 metrů, dron tak výrazně neohrožoval letovou dopravu, píše server Novinky.cz. Dopravní letadla se v ustáleném letu drží ve výšce mezi 9000 až 13 000 metry, Tu-141 ovšem mohl dočasně představovat nebezpečí pro vzlétající nebo přistávající letadla.
O útok nejde. Odkud ale přiletěl?
Dolet sovětského dronu naznačuje, že byl vypuštěn právě z Ukrajiny. Ta jeho modernizovanou verzi vrátila do provozu po anexi Krymu v roce 2014. Ruský původ letounu zatím definitivně vyloučen nebyl, v takovém případě by ho ale Rusové museli vypustit ze sousedního Běloruska.
„Mluvil jsem s prezidentem Milanovičem, maďarským premiérem Orbánem a všemi příslušnými službami. Podle toho, co mi řekl premiér Orbán, letoun vstoupil do maďarského vzdušeného prostoru z Rumunska, byl vyroben v Rusku, ale v tuhle chvíli si nejsme jistí, komu patří,“ napsal na Twitter chorvatský předseda vlády Andrej Plenković.
Milanović na tiskovce uklidňoval veřejnost a odmítl spekulace o útoku. „Vyzývám občany ke klidu. Nemyslíme si, že jde o útok vůči Chorvatsku,“ prohlásil. „Není třeba si volat ukrajinského velvyslance. Je válka a ve válce se věci často vymykají kontrole.“ K incidentu se vyjádřil i ministr obrany Mario Banoźić. „Kriminální a vojenská policie spolupracují na vyšetřování. Spolupracujeme s našimi sousedy a s NATO. Provádíme veškerá opatření, abychom zjistili okolnosti.“
Prezident Petr Pavel dnes požádal předsedu hnutí ANO a pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše o doplnění programového prohlášení vznikající koalice o postoj vlády k ruské válce proti Ukrajině, zahrnutí závazku plnění spojeneckých povinností v Severoatlantické alianci (NATO) a navyšování obranných výdajů. Na webu to po dnešní schůzce politiků uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Pavel má v programu vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů výhrady k rozpočtové politice, k části životního prostředí, k formulacím o neziskových organizacích či veřejnoprávních médiích nebo k úpravám penzí. Naopak prezident programové prohlášení ocenil v oblasti podpory slabších regionů, ve zdravotnictví či většinově ve vzdělávání, uvedl Hrad.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková požádala parlament o odvolání ministrů spravedlnosti Hermana Haluščenka a energetiky Svitlany Hrynčukova. Oba ministři podali demisi, uvedla předsedkyně vlády na sociální síti. K odstoupení vyzval oba ministry kvůli korupčnímu skandálu v ukrajinské energetice prezident Volodymyr Zelenskyj.
Na Ukrajině odvolává členy vlády parlament.
Americká banka Citigroup může prodat svou pobočku v Rusku. Prezident Vladimir Putin dnes podepsal nařízení, které umožňuje pobočku prodat firmě Renaissance Capital. Podepsané prezidentské nařízení dnes zveřejnila ruská vláda, napsala agentura Bloomberg. Žádné další podrobnosti o prodeji dokument neobsahuje .
Citigroup v srpnu 2022 oznámila, že po ruské vojenské invazi na Ukrajinu ukončí své spotřebitelské a komerční bankovní aktivity v Rusku.
