Černobyl bez proudu, Rusové svádí vinu na Ukrajince. A Drábová uklidňuje

Aktualizováno -
10. března 2022
•
06:58
Autor: ČTK, trm, Darina Jíchová - 
9. března 2022
•
09:44

Svět ztratil spojení se systémy, které monitorují bezpečnostní situaci v odstavené ukrajinské jaderné elektrárně Černobyl. Areálu bývalé jaderné elektrárny se na začátku pokračující invaze zmocnili ruští vojáci a od té doby tam podle ukrajinské strany nedošlo k vystřídání pracovníků dohlížejících na zabezpečení objektu. Podle Kyjeva je elektrárna bez elektřiny. Radiační situace zůstává i ve čtvrtek ráno v normálu, uklidňuje na twitteru šéfka státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

„Generální ředitel (MAAE Rafael Grossi) naznačil, že dálkový přenos dat z ochranných monitorovacích systémů instalovaných v jaderné elektrárně Černobyl byl ztracen,“ uvádí tisková zpráva. Podle agentury Reuters se vyjádření týká systémů, které MAAE posílají údaje o materiálu v objektech, kde je uchováván radioaktivní odpad.

Podle Kyjeva je elektrárna bez elektrického proudu, což by mohlo vést k úniku radiace. Opravu znemožňuje palba. „Putinova barbarská válka ohrožuje Evropu,“ šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba varoval, že náhradní dieselový generátor jaderné elektrárny Černobyl vydrží jen 48 hodin, pak budou chladící bloky zcela bez proudu. 

Podle Enerhoatomu je v Černobylu 20.000 článků vyhořelého jaderného paliva, které v případě výpadku proudu není možné chladit. Jejich oteplování by mohlo vést k "uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí. Radioaktivní mrak by mohl být větrem přenesen do dalších oblastí Ukrajiny, Běloruska, Ruska a Evropy," uvedla společnost v prohlášení.

Upozornila také, že bez elektřiny by v elektrárně nefungovaly ani ventilační systémy, což by vystavovalo zaměstnance nebezpečným dávkám radiace.

9:26
Dnes

V ruské Kaliningradské oblasti se v sobotu večer rozezněly sirény varující před vzdušným útokem. Podle ruských médií se to stalo poprvé od začátku pátým rokem trvající ruské invaze na Ukrajinu. Gubernátor této ruské exklávy oznámil, že se to stalo kvůli podezřelému objektu mířícímu ze strany Litvy. Tato baltská země uvedla, že s tím nemá nic společného.

Internetový portál Argumenty i fakty informoval, že okolo 19:05 se sirény ozvaly ve Čkalovsku na severním předměstí Kaliningradu, v přímořském Svetlogorsku i samotném Kaliningradu. Mezinárodní letiště Chrabrovo přerušilo provoz. Poplach trval 23 minut.

9:16
Dnes

Ruská armáda v noci na dnešek zasáhla pětipodlažní panelový dům v obci Dymer severně od Kyjeva, informuje velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko. Dva lidé utrpěli zranění a podle záchranářů se dalších osm může nacházet pod troskami poničené budovy.

Po zásahu dronu v domě vznikl požár a zničené jsou byty od prvního po páté podlaží, uvedl Tkačenko. Záchranáři evakuovali jeho obyvatele. Tlaková vlna poškodila i nedalekou budovu mateřské školy. Jedním ze zraněných je teenager, druhým mladá žena. V troskách domu může být sedm lidí, uvedli záchranáři. Rozebírají je a hledají v nich pohřešované. 

8:28
Dnes

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V pondělí uplyne 20 let od smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Zemřel 23. listopadu 2006 ve svém londýnském exilu na otravu radioaktivním poloniem 210. Ještě před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina, také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Odpovědnost Ruska za Litviněnkovu vraždu potvrdil v roce 2021 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.

Litviněnko, kterému bylo v době smrti 43 let, pracoval jako agent již pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně ale začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl. Litviněnko přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

Zobrazit celý online

Vyjádření přichází poté, co média a ukrajinský regulační úřad upozornily na to, že na chod odstavené černobylské elektrárny dohlíží od začátku ruské invaze na Ukrajinu stejná skupina pracovníků. Ta údajně v areálu zůstala v podstatě uvězněná poté, co se jej 24. února zmocnily ruské jednotky. Ukrajinští činitelé podle MAAE informují, že je „čím dál naléhavější“ v zájmu „bezpečné správy“ elektrárny pracovníky vyměnit.

Drábová uklidňuje

SÚJB výpadek chlazení nepovažuje za hrozbu pro Českou republiku. "Není reálné, aby se toto vyhořelé jaderné palivo kvůli výpadku chlazení poškodilo natolik, aby nás to ohrozilo," sdělil prohlášení SÚJB. Samovolná exploze tohoto paliva je podle něj fyzikálně vyloučena.

Podle šéfky SÚJB Dany Drábové je i ve čtvrtek radiační siatuace v normálu.

Už dříve napsala na twitteru napsala, že ani přes ztrátu online dat není v případě Černobylu důvod k panice. „Přes ztrátu on-line přenosu dat a stále obtížnější zajištění komunikace s personálem v Černobylu a Záporožské jaderné elektrárně je pořád dost údajů o radiační situaci na celém území Ukrajiny a v sousedních zemích. Nic neukazuje na zhoršení,“ napsala.

Za mnohem větší problém považuje to, že personál elektrárny je už přes týden „uvězněný“. „Situace personálu je však rostoucí problém. Je třeba se aspoň pokusit vyjednat pro lidi obsluhující obě elektrárny lidské podmínky. Pořád je to možné. Úkol pro OSN. Možná EU? Možná Čínu?“ doplnila Drábová.

Ačkoliv je černobylská jaderná elektrárna dlouhé roky mimo provoz, lidé ji nikdy zcela neopustili, jelikož stále vyžaduje nepřetržitý dohled, napsal zpravodajský server BBC. Zařízení do vpádu ruských vojáků na směny zaměstnávalo okolo 2400 lidí - vědců, techniků, kuchařů, lékařů a dalších podpůrných pracovníků.

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa