Drsné obvinění umírajícího ruského špiona Litviněnka: Putin prý zneužíval mladé chlapce!
Jednou z obětí ruského vládce Vladimira Putina má být bývalý ruský špion Alexandr Litviněnko. Toho měly zlikvidovat ruské tajné služby pomocí radioaktivního polonia. Agent na smrtelné posteli obvinil Putina z nechutných sexuálních deliktů. Ruský prezident měl podle něj v minulosti zneužívat ve svém moskevském bytě mladistvé chlapce!
Nedlouho před svou smrtí obvinil Litviněnko Putina z toho, že je pedofil. Údajně mají podle něj existovat videa, na kterých ruský vládce zneužívá mladé chlapce. Samotný Putin měl pak ze strachu všechny záznamy zlikvidovat.
Tradovalo se i to, že ke zneužívání mělo dojít ve stejném bytě, kam si měl ruský prezident pozvat tři prostitutky a mít s nimi „trojku“. To se pak ukázalo jako nepravda, se sličnými ženami si tam užíval generál Jurij Skuratov.
Údajné zneužívání mladých hochů ale ještě nikdo nevyvrátil. „Světová veřejnost je šokována,“ uvedl při zveřejnění lechtivých informací Litviněnko. Putin měl jednoho z chlapců líbat na břiše. „Nikdo nemůže pochopit, jak to mohl udělat nevinnému chlapci,“ pokračoval bývalý ruský špion.
Jak uvedl deník Daily Star, Putinova úchylka ho měla stát pozici v zahraniční rozvědce KGB. „Místo toho byl poslán na nižší pozici v Leningradském ředitelství KGB,“ vysvětloval Litviněnko. „Krátce před jeho povýšením se dozvěděli, že Putin je pedofil,“ dodal.
Pokračoval tvrzením, že když se připravoval stát se prezidentem, pokusil se vypátrat a zničit jakékoli kompromitující materiály shromážděné proti němu, včetně videokazet, na kterých měl mít sex s nezletilými chlapci. Ruská vláda označila obvinění za západní propagandu.
Bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko zemřel 23. listopadu 2006 ve svém londýnském exilu na otravu radioaktivním poloniem 210. Ještě před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina, také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta.
„Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský, když v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví.
Ministr věří, že Ukrajina jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí Česko má nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,1 procenta, což je výrazné zpomalení ve srovnání se čtyřmi procenty v loňském druhém čtvrtletí. Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku, píše agentura Reuters.
Ruské podniky si stěžují například na negativní dopady vysokých úrokových sazeb, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v červnu prohlásil, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Dodal, že recese není nevyhnutelná, záviset podle něj bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb.
Důležité je, že Evropa a Spojené státy ladí noty, řekl před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem český ministr zahraničí Jan Lipavský. Za důležité považuje trvat na základních principech, že hranice se nemění silou a že suverenita Ukrajiny nemá být okleštěna silou. Užitečné by podle Lipavského bylo i to, kdyby Trump Rusku připomenul, že jako jaderná velmoc má respektovat své závazky.
