Drsné obvinění umírajícího ruského špiona Litviněnka: Putin prý zneužíval mladé chlapce!
Jednou z obětí ruského vládce Vladimira Putina má být bývalý ruský špion Alexandr Litviněnko. Toho měly zlikvidovat ruské tajné služby pomocí radioaktivního polonia. Agent na smrtelné posteli obvinil Putina z nechutných sexuálních deliktů. Ruský prezident měl podle něj v minulosti zneužívat ve svém moskevském bytě mladistvé chlapce!
Nedlouho před svou smrtí obvinil Litviněnko Putina z toho, že je pedofil. Údajně mají podle něj existovat videa, na kterých ruský vládce zneužívá mladé chlapce. Samotný Putin měl pak ze strachu všechny záznamy zlikvidovat.
Tradovalo se i to, že ke zneužívání mělo dojít ve stejném bytě, kam si měl ruský prezident pozvat tři prostitutky a mít s nimi „trojku“. To se pak ukázalo jako nepravda, se sličnými ženami si tam užíval generál Jurij Skuratov.
Údajné zneužívání mladých hochů ale ještě nikdo nevyvrátil. „Světová veřejnost je šokována,“ uvedl při zveřejnění lechtivých informací Litviněnko. Putin měl jednoho z chlapců líbat na břiše. „Nikdo nemůže pochopit, jak to mohl udělat nevinnému chlapci,“ pokračoval bývalý ruský špion.
Jak uvedl deník Daily Star, Putinova úchylka ho měla stát pozici v zahraniční rozvědce KGB. „Místo toho byl poslán na nižší pozici v Leningradském ředitelství KGB,“ vysvětloval Litviněnko. „Krátce před jeho povýšením se dozvěděli, že Putin je pedofil,“ dodal.
Pokračoval tvrzením, že když se připravoval stát se prezidentem, pokusil se vypátrat a zničit jakékoli kompromitující materiály shromážděné proti němu, včetně videokazet, na kterých měl mít sex s nezletilými chlapci. Ruská vláda označila obvinění za západní propagandu.
Bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko zemřel 23. listopadu 2006 ve svém londýnském exilu na otravu radioaktivním poloniem 210. Ještě před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina, také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta.
Sociální síť TikTok smazala některé z falešných účtů, které měly za cíl ovlivnit volby v Česku. Učinila tak po podnětu od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Na stovky účtů, které šíří například proruský obsah namířený proti EU či NATO a obhajující ruskou invazi na Ukrajinu, upozornil na konci září server Deník N. TikTok také uvedl, že nenalezl důkazy, které by potvrzovaly, že by dané účty tvořily ucelenou síť nebo byly součástí skryté vlivové operace.
TikTok uvedl, že i nadále důkladně prověřuje informace od ČTÚ a dalších příslušných orgánů a partnerů a bude nadále sledovat a narušovat činnost jakéhokoliv aktéra, který se snaží klamat uživatele jejich platformy. „Podrobnosti o sítích, které jsme rozbili, zveřejňujeme v našem Centru transparentnosti a naše zjištění sdílíme s příslušnými orgány, včetně ČTÚ,“ uvedli zástupci sociální sítě.
„TikTok Českému telekomunikačnímu úřadu odpověděl na zaslané podněty týkající se účtů, u nichž vzniklo podezření na neautentické chování a koordinovanou aktivitu. TikTok nás informoval, že prověřil všechny účty, na které nás výzkumníci upozornili. U některých z nich vyhodnotil podněty jako oprávněné a účty byly odstraněny,“ řekla Deníku N mluvčí ČTÚ Tereza Meravá. Podle informací serveru TikTok smazal desítky účtů ze stovek nahlášených.
Ráno byl provoz mezinárodního letiště Mnichov obnoven po pozorování neznámých dronů. Jeho mluvčí uvedl, že se situace vrátila k normálu. Všechny lety naplánované na dnešek se podle něj uskuteční.
Zrušeno bylo 17 odletů, což se dotklo téměř 3000 cestujících. Následně bylo 15 příletů odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně.
Evropská unie se chystá zrušit sankce uvalené na aktiva spojená s ruským oligarchou Olegem Děripaskou, aby odškodnila rakouskou banku Raiffeisen Bank International za pokutu, kterou má zaplatit v Rusku. S odvoláním na zdroje z EU to napsal britský list Financial Times (FT).
V nejnovějším sankčním návrhu EU je podle sedmi lidí obeznámených se záležitostí zahrnuto ustanovení o uvolnění akcií v rakouské stavební společnosti Strabag, kterou kdysi částečně vlastnil Děripaska, a to zhruba za dvě miliardy eur (48,5 miliardy Kč). Majetek by připadl bance Raiffeisen, aby tak byla odškodněna za pokutu dvě miliardy eur, kterou musí zaplatit po rozhodnutí ruského soudu ve prospěch podniku spojeného s Děripaskou.
Sankce na Děripasku byly původně uvaleny kvůli tomu, že údajně poskytoval materiální podporu ruskému vojenskému a průmyslovému komplexu při invazi na Ukrajinu. Někteří evropští představitelé se obávají, že návrh na odškodnění banky by legitimizoval snahy oligarchů obejít sankce EU vůči Rusku a zároveň posílil ruské soudy, které na sankce reagují nařizováním konfiskace západních aktiv.
