Alisu (†7) chránil dědeček vlastním tělem. Oba je zabila kazetová bomba vypálená na školku!
Nejčernější představy Ukrajinců se naplňují. Ruští vojáci, kteří koncem února napadli Ukrajinu, zabíjejí i nevinné děti. Jednou z nich byla i Alisa Hlans (†7), která zemřela po bombardování školky v Ochtyrce.
Ruská invaze si denně vyžádá desítky až stovky životů. Bohužel mezi nimi jsou i ty dětské. Jednou z nich byla i Alisa Hlans (†7). Dívenka byla jednou ze šesti lidí, kteří zemřeli, když ruská vojska druhý den invaze zasáhla školku Solnečko v Ochtyrce.
Kazetové bomby v obytných čtvrtích? Válečný zločin!
Jak napsal deník Daily Mail, maličkou Alisu se během bombardování snažil ochránit její dědeček, ale bohužel se mu to nepovedlo. Výbuch ho na místě usmrtil a jeho vnučka zemřela o den později v nemocnici.
Na budovu ruští okupanti dle Amnesty International zřejmě použili kazetovou bombu. Použití tohoto druhu nebezpečné munice v obytných čtvrtích je ovšem bráno jako válečný zločin.
Dělají to vědomě a cynicky
Alisa bohužel není jediným dítětem, které během války na Ukrajině přišlo o život. Nevinných dětských obětí, které nepřežily ruské útoky, jsou dle oficiálních údajů téměř na tři desítky. Vyhaslé mladé životy drásají i manželku ukrajinského prezidenta Olenu Zelenskou. „Ruští okupanti zabíjejí ukrajinské děti. Vědomě a cynicky,“ napsala první dáma na své sociální sítě.
Připojila také podrobnější seznam dětí zabitých ruskými vojáky. Mezi nimi je například i Polina, která zahynula se svými rodiči a bratrem při ostřelování v ulicích Kyjeva nebo teprve 18měsíční Kirill, který byl zasažen během odstřelování v Mariupolu.
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Jakuba Netíka, a potvrdil tak podmíněný trest za schvalování zločinu proti míru. Netík na facebooku opakovaně obhajoval ruskou invazi na Ukrajinu. V dovolání uváděl, že šlo o politické projevy, a poukazoval na princip názorové plurality, která je základním kamenem demokracie. NS však zdůraznil, že Rusko se bez pochybností dopustilo zločinu proti míru a Netík jej schvaloval, za což poprávu dostal trest. Rozhodnutí je zpřístupněné v databázi soudu.
„Obviněný není volán k trestní odpovědnosti za prosté šíření dezinformací v rámci veřejné diskuse, nýbrž za opakované veřejné schvalování ruské agrese jako nástroje spravedlnosti s jasnými prvky vyvolávajícími nenávist vůči části Ukrajinců,“ stojí v rozhodnutí NS.
Soud v Litoměřicích uložil Netíkovi 15 měsíců s podmínečným odkladem na tři roky, Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudek potvrdil. Poté si Netík vyslechl souhrnný trest 27 měsíců odkladem na čtyři roky za vyhrožování ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN), dalším politikům a bývalému radnímu České televize Zdeňku Šarapatkovi.
Návrh použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině neznamená jejich zabavení, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajina by podle ní úvěr splatila, jakmile by jí Rusko nahradilo škody způsobené současnou ozbrojenou agresí.
Návrh poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až 140 miliard eur podpořil před pár dny i německý kancléř Friedrich Merz. Šéfka komise se nyní bude snažit pro návrh získat podporu ostatní prezidentů a premiérů zemí unie, kteří se sejdou ve středu na neformálním summitu EU v Kodani.
Německý kancléř Friedrich Merz odpovídal na otázku, jak hodnotí riziko války pro Německo: „Chci to říct jednou větou, která je možná na první pohled trochu šokující, ale myslím ji tak, jak ji říkám: Nejsme ve válce, ale nejsme také v míru,“ prohlásil. Svět podle něj prochází zásadními změnami, kdy světový řád založený na pravidlech nahrazuje čistá mocenská politika. „Jsme ve zcela jiném světě,“ vysvětlil.
