Židům a dalším Putin rozryl staré rány: „Příbuzné v Kyjevě zabili ve 2. světové, Lvov zažil pogromy“

Autor: amb, BBC - 
15. března 2022
05:00

Podle psychoterapeutky Selmy Bacevacové prožívají válku na Ukrajině nejvíc ti, kteří už mají s vojenským konfliktem zkušenost. Jmenovat můžeme například Židy či Romy. Zážitky posledních dnů jsou pro ně o to horší, že ukrajinský Lvov zažil jeden z nejhorších pogromů. S Ukrajinci ale soucítí také obyvatelé Bosny, pro které to ještě není tak dávno, co sami zažívali válku. A navíc mají strach z ruského prezidenta Vladimira Putina, který ani Bosně „nechce dovolit“ vstup do NATO...

Na lvovském nádraží neustále přijíždí nebo odjíždí vlaky. Na východ jedou ukrajinští muži bojovat proti přesile, na západ míří v přeplněných vagonech uprchlíci za bezpečím. Lvov si tyto scény až moc dobře pamatuje z minulosti.

Ve městě žije mnoho lidí, jejichž rodiče nebo prarodiče zažili v minulém století genocidu. Město bylo dějištěm jednoho z nejbrutálnějších pogromů, při kterém Němci a jejich ukrajinští kolaboranti v létě 1941 brutálně zabili tisíce Židů.

Taťána: V Kyjevě mi ve 2. světové válce zabili tetu a strýce. Teď je tam dcera s rodinou

Do roku 1945 žilo ve Lvově 100 000 Židů, kteří po 2. světové válce téměř vymizeli. Mezi nimi byla i rodina židovského právníka Rafaela Lemkina, který zavedl do mezinárodního práva pojem „genocida“. Nyní tam žije odhadem 1500 příslušníků židovské populace. Někteří z nich v posledních dnech odjeli ze země, mnozí ale zůstali, a to i přeživší holocaustu.

Příkladem je 84letá Taťána Zabramnajová, která vzpomíná na dětství plné nevysvětlených traumat. „Ptala jsem se maminky na válku - co, kdy a proč -, ale ona o tom nedokázala mluvit, aniž by se třásla, neplakala a prosila, abych válku nepřipomínala. Můj strýc s tetou byli v Kyjevě a maminka mi řekla, že je zastřelili,“ řekla Taťána pro BBC.

V Kyjevě nyní žije její dcera s manželem a adoptovaným synem. Hlavní město je v posledních dnech doslova uvěznilo. Přes slzy se Taťána ptá: „Kdo by si byl pomyslel, že stejně jako 22. června 1941 budeme znovu napadeni, ale z Ruska? Je to hrozné.“

„Všechno hoří. Všechno je zničené“

Přestože obě války jsou velmi odlišné, lidem jako je Taťána, otevírá ruská invaze na Ukrajinu staré rány a úzkosti. A při pohledu na davy uprchlíků s dětmi je napadá, že i tahle generace si do života ponese břemeno traumatu z války.

Mezi uprchlíky nasedajícími na vlak ze Lvova jsou i skupiny Romů jedoucí z vybombardovaného Charkova. Desetitisíce nejen ukrajinských Romů byly za druhé světové války zavražděny nacisty.

Válka zničila život i jednomu romskému dědečkovi. Pavel, kterému je přes šedesát let a nepodléhá tak vojenské mobilizaci, popisuje tehdejší chaos v dnes opět bombardovaném Charkově. „Všechno hoří. Všechno je zničené,“ říká. „Nikdo nás neposlouchá. Nikdo nám nechce pomoci.“

Kromě Židů a Romů vyvolává válka na Ukrajině vzpomínky i u mladší generace. Válka v Bosně a Hercegovině probíhala v letech 1992-1995, když Bosna vyhlásila nezávislost a nesouhlas Srbska přerostl v ozbrojený konflikt. Tehdy zemřelo 100 000 lidí. Přeživším přijde válka na Ukrajině až příliš povědomá.

Pamětníci války v Bosně: Nemůžeme spát, vybavujeme si scény z naší války

„Když srbské jednotky bombardovaly můj dům v Sarajevu, schovávala jsem se v sousedním domě naproti přes ulici. Bylo 19. července 1995 a mně byly čtyři roky. Matka mi slíbila, že mě vezme hrát si na dvorek před sousedním domem, byl tam malý kousek trávy, betonu a svobody ve městě, které bylo pod neustálým srbským ostřelováním,“ popisuje bosenská novinářka Alma Milisic pro Al- Džazíru

„Pak se matka vrátila do našeho rodinného domu, aby se rychle osprchovala. V tu chvíli se rozezněla siréna, která se stala součástí našeho každodenního života. Pak přišel výbuch. Několik následujících minut mi připadalo jako věčnost. Strýc se mi snažil zabránit utéct za ní. Křičela jsem a volala matku, až se nakonec vynořila z kouře. Místo hraní jsme toho dne odklízeli trosky z našeho domu a já sbírala části těla své panenky. Pečlivě jsem ji znovu skládala dohromady,“ dodala.

Když Rusko 24. února zaútočilo na Ukrajinu, Alma neustále sledovala twitter a snažila se pochopit, co se to vlastně děje. V noci 27. února se poprvé objevily záběry obytné budovy v Kyjevě zasaženém raketou. Bosenská novinářka nemohla spát, protože se jí vybavily vzpomínky na to, jak raketa zasáhla její vlastní dům.

„V noci před ruskou invazí na Ukrajinu jsem sotva spal,“ řekl také Faruk Sehic, 52letý básník a veterán z bosenské války. „Byl jsem vzhůru až do dvou hodin ráno, dělal jsem si starosti a očekával nejhorší. Věděl jsem, že válka na Ukrajině vypukne, a nechtěl jsem, aby se to stalo,“ řekl.

Paralely s válkou v Bosně? Otevřené hrozby, prchající lidé, ostřelování

I on neustále kontroloval nejnovější zprávy. Mnohé události kolem války na Ukrajině Farukovi až moc připomínaly válku v Bosně: otevřené hrozby, uprchlíci, těžké ostřelování. A Sehicův přítel,  ukrajinský básník Andrij Ljubka, se přímo uprostřed války na Ukrajině ocitl. Druhý den ruské invaze poslal Sehicovi esemesku, která ho hluboce rozrušila: „Bombardují Kyjev“.

Faruk Sehic si moc dobře pamatuje, jaké to bylo během Bosenské války. Sám musel utéct z rodného města do jiných obcí, které byly často pod kontrolou Srbů.

Podle Almy a psychoterapeutky Selmy Bacevacové prožívají strach z války a hrozbu rozšíření konfliktu do dalších zemí zvlášť ty země, které už něco podobného zažily.

„Toto kolektivní trauma, které si Evropa nebo jakákoli jiná společnost nese, dává lidem pocit, že v tom jedou společně, ale také je nutí cítit větší strach z nových útoků. Ti Evropané, kteří zažili válečné trauma, sledují tyto události v televizi z jiného úhlu pohledu,“ řekla Bacevacová.

Rusko: Pokud Bosna vstoupí do NATO, budeme reagovat

„Dostala jsem spoustu zpráv od lidí z Balkánu, kteří říkají: 'tohle vypadá jako já, tohle vypadá jako moje teta, můj otec'. Lidé jsou znovu rozrušeni, znovu traumatizováni,“ dodala Bacevacová. Projevovat se to může také záchvaty paniky, pocitem viny či bezmocnosti, vzpomínkami, nespavostí nebo emočními výbuchy. V praxi pak lidé nakupují potraviny do zásoby a připravují se na všechny scénáře.

Také Bosna a Hercegovina má obavy o svou budoucnost. Její část, Republika srbská, vznikla v předvečer války v Bosně. Její prezident Milorad Dodik se přátelí s Vladimirem Putinem a rád by se od zbytku území odtrhl. A Rusko hrozby nacionalistických Srbů podporuje a financuje nadace, které popírají například masakr ve Srebrenici.

V březnu 2021 ruské velvyslanectví v Bosně a Hercegovině varovalo i Bosnu, že pokud vstoupí do NATO,  „naše země bude muset na tento nepřátelský akt reagovat.“

Válka Rusko vs. Ukrajina
Filtr:
Vše Důležité Foto Video Sociální sítě
Zobrazit nové zprávy
Datum:
23. 7. 2025 22. 7. 2025 21. 7. 2025 20. 7. 2025 19. 7. 2025 18. 7. 2025 17. 7. 2025 16. 7. 2025 15. 7. 2025 14. 7. 2025 13. 7. 2025 12. 7. 2025 11. 7. 2025 10. 7. 2025 9. 7. 2025 8. 7. 2025 7. 7. 2025 6. 7. 2025 5. 7. 2025 4. 7. 2025 3. 7. 2025 2. 7. 2025 1. 7. 2025 30. 6. 2025 29. 6. 2025 28. 6. 2025 27. 6. 2025 26. 6. 2025 25. 6. 2025 24. 6. 2025 23. 6. 2025 22. 6. 2025 21. 6. 2025 20. 6. 2025 19. 6. 2025 18. 6. 2025 17. 6. 2025 16. 6. 2025 15. 6. 2025 14. 6. 2025 13. 6. 2025 12. 6. 2025 11. 6. 2025 10. 6. 2025 9. 6. 2025 8. 6. 2025 7. 6. 2025 6. 6. 2025 5. 6. 2025 4. 6. 2025 3. 6. 2025 2. 6. 2025 1. 6. 2025 31. 5. 2025 30. 5. 2025 29. 5. 2025 28. 5. 2025 27. 5. 2025 26. 5. 2025 25. 5. 2025 24. 5. 2025 23. 5. 2025 22. 5. 2025 21. 5. 2025 20. 5. 2025 19. 5. 2025 18. 5. 2025 17. 5. 2025 16. 5. 2025 15. 5. 2025 14. 5. 2025 13. 5. 2025 12. 5. 2025 11. 5. 2025 10. 5. 2025 9. 5. 2025 8. 5. 2025 7. 5. 2025 6. 5. 2025 5. 5. 2025 4. 5. 2025 3. 5. 2025 2. 5. 2025 1. 5. 2025 30. 4. 2025 29. 4. 2025 28. 4. 2025 27. 4. 2025 26. 4. 2025 25. 4. 2025 24. 4. 2025 23. 4. 2025 22. 4. 2025 21. 4. 2025 20. 4. 2025 19. 4. 2025 18. 4. 2025 17. 4. 2025 16. 4. 2025 15. 4. 2025 14. 4. 2025 13. 4. 2025 12. 4. 2025 11. 4. 2025 10. 4. 2025 9. 4. 2025 8. 4. 2025 7. 4. 2025 6. 4. 2025 5. 4. 2025 4. 4. 2025 3. 4. 2025 2. 4. 2025 1. 4. 2025 31. 3. 2025 30. 3. 2025 29. 3. 2025 28. 3. 2025 27. 3. 2025 26. 3. 2025 25. 3. 2025 24. 3. 2025 23. 3. 2025 22. 3. 2025 21. 3. 2025 20. 3. 2025 19. 3. 2025 18. 3. 2025 17. 3. 2025 16. 3. 2025 15. 3. 2025 14. 3. 2025 13. 3. 2025 12. 3. 2025 11. 3. 2025 10. 3. 2025 9. 3. 2025 8. 3. 2025 7. 3. 2025 6. 3. 2025 5. 3. 2025 4. 3. 2025 3. 3. 2025 2. 3. 2025 1. 3. 2025 28. 2. 2025 27. 2. 2025 26. 2. 2025 25. 2. 2025 24. 2. 2025 23. 2. 2025 22. 2. 2025 21. 2. 2025 20. 2. 2025 19. 2. 2025 18. 2. 2025 17. 2. 2025 16. 2. 2025 15. 2. 2025 14. 2. 2025 13. 2. 2025 12. 2. 2025 11. 2. 2025 10. 2. 2025 9. 2. 2025 8. 2. 2025 7. 2. 2025 6. 2. 2025 5. 2. 2025 4. 2. 2025 3. 2. 2025 2. 2. 2025 1. 2. 2025 31. 1. 2025 30. 1. 2025 29. 1. 2025 28. 1. 2025 27. 1. 2025 26. 1. 2025 25. 1. 2025 24. 1. 2025 23. 1. 2025 22. 1. 2025 21. 1. 2025 20. 1. 2025 19. 1. 2025 18. 1. 2025 17. 1. 2025 16. 1. 2025 15. 1. 2025 14. 1. 2025 13. 1. 2025 12. 1. 2025 11. 1. 2025 10. 1. 2025 9. 1. 2025 8. 1. 2025 7. 1. 2025 6. 1. 2025 5. 1. 2025 4. 1. 2025 3. 1. 2025 2. 1. 2025 1. 1. 2025 31. 12. 2024 30. 12. 2024 29. 12. 2024 28. 12. 2024 27. 12. 2024 26. 12. 2024 25. 12. 2024 24. 12. 2024 23. 12. 2024 22. 12. 2024 21. 12. 2024 20. 12. 2024 19. 12. 2024 18. 12. 2024 17. 12. 2024 16. 12. 2024 15. 12. 2024 14. 12. 2024 13. 12. 2024 12. 12. 2024 11. 12. 2024 10. 12. 2024 9. 12. 2024 8. 12. 2024 7. 12. 2024 6. 12. 2024 5. 12. 2024 4. 12. 2024 3. 12. 2024 2. 12. 2024 1. 12. 2024 30. 11. 2024 29. 11. 2024 28. 11. 2024 27. 11. 2024 26. 11. 2024 25. 11. 2024 24. 11. 2024 23. 11. 2024 22. 11. 2024 21. 11. 2024 20. 11. 2024 19. 11. 2024 18. 11. 2024 17. 11. 2024 16. 11. 2024 15. 11. 2024 14. 11. 2024 13. 11. 2024 12. 11. 2024 11. 11. 2024 10. 11. 2024 9. 11. 2024 8. 11. 2024 7. 11. 2024 6. 11. 2024 5. 11. 2024 4. 11. 2024 3. 11. 2024 2. 11. 2024 1. 11. 2024 31. 10. 2024 30. 10. 2024 29. 10. 2024 28. 10. 2024 27. 10. 2024 26. 10. 2024 25. 10. 2024 24. 10. 2024 23. 10. 2024 22. 10. 2024 21. 10. 2024 20. 10. 2024 19. 10. 2024 18. 10. 2024 17. 10. 2024 16. 10. 2024 15. 10. 2024 14. 10. 2024 13. 10. 2024 12. 10. 2024 11. 10. 2024 10. 10. 2024 9. 10. 2024 8. 10. 2024 7. 10. 2024 6. 10. 2024 5. 10. 2024 4. 10. 2024 3. 10. 2024 2. 10. 2024 1. 10. 2024 30. 9. 2024 29. 9. 2024 28. 9. 2024 27. 9. 2024 26. 9. 2024 25. 9. 2024 24. 9. 2024 23. 9. 2024 22. 9. 2024 21. 9. 2024 20. 9. 2024 19. 9. 2024 18. 9. 2024 17. 9. 2024 16. 9. 2024 15. 9. 2024 14. 9. 2024 13. 9. 2024 12. 9. 2024 11. 9. 2024 10. 9. 2024 9. 9. 2024 8. 9. 2024 7. 9. 2024 6. 9. 2024 5. 9. 2024 4. 9. 2024 3. 9. 2024 2. 9. 2024 1. 9. 2024 31. 8. 2024 30. 8. 2024 29. 8. 2024 28. 8. 2024 27. 8. 2024 26. 8. 2024 25. 8. 2024 24. 8. 2024 23. 8. 2024 22. 8. 2024 21. 8. 2024 20. 8. 2024 19. 8. 2024 18. 8. 2024 17. 8. 2024 16. 8. 2024 15. 8. 2024 14. 8. 2024 13. 8. 2024 12. 8. 2024 11. 8. 2024 10. 8. 2024 9. 8. 2024 8. 8. 2024 7. 8. 2024 6. 8. 2024 5. 8. 2024 4. 8. 2024 3. 8. 2024 2. 8. 2024 1. 8. 2024 31. 7. 2024 30. 7. 2024 29. 7. 2024 28. 7. 2024 27. 7. 2024 26. 7. 2024 25. 7. 2024 24. 7. 2024 23. 7. 2024 22. 7. 2024 21. 7. 2024 20. 7. 2024 19. 7. 2024 18. 7. 2024 17. 7. 2024 16. 7. 2024 15. 7. 2024 14. 7. 2024 13. 7. 2024 12. 7. 2024 11. 7. 2024 10. 7. 2024 9. 7. 2024 8. 7. 2024 7. 7. 2024 6. 7. 2024 5. 7. 2024 4. 7. 2024 3. 7. 2024 2. 7. 2024 1. 7. 2024 30. 6. 2024 29. 6. 2024 28. 6. 2024 27. 6. 2024 26. 6. 2024 25. 6. 2024 24. 6. 2024 23. 6. 2024 22. 6. 2024 21. 6. 2024 20. 6. 2024 19. 6. 2024 18. 6. 2024 17. 6. 2024 16. 6. 2024 15. 6. 2024 14. 6. 2024 13. 6. 2024 12. 6. 2024 11. 6. 2024 10. 6. 2024 9. 6. 2024 8. 6. 2024 7. 6. 2024 6. 6. 2024 5. 6. 2024 4. 6. 2024 3. 6. 2024 2. 6. 2024 1. 6. 2024 31. 5. 2024 30. 5. 2024 29. 5. 2024 28. 5. 2024 27. 5. 2024 26. 5. 2024 25. 5. 2024 24. 5. 2024 23. 5. 2024 22. 5. 2024 21. 5. 2024 20. 5. 2024 19. 5. 2024 18. 5. 2024 17. 5. 2024 16. 5. 2024 15. 5. 2024 14. 5. 2024 13. 5. 2024 12. 5. 2024 11. 5. 2024 10. 5. 2024 9. 5. 2024 8. 5. 2024 7. 5. 2024 6. 5. 2024 5. 5. 2024 4. 5. 2024 3. 5. 2024 2. 5. 2024 1. 5. 2024 30. 4. 2024 29. 4. 2024 28. 4. 2024 27. 4. 2024 26. 4. 2024 25. 4. 2024 24. 4. 2024 23. 4. 2024 22. 4. 2024 21. 4. 2024 20. 4. 2024 19. 4. 2024 18. 4. 2024 17. 4. 2024 16. 4. 2024 15. 4. 2024 14. 4. 2024 13. 4. 2024 12. 4. 2024 11. 4. 2024 10. 4. 2024 9. 4. 2024 8. 4. 2024 7. 4. 2024 6. 4. 2024 5. 4. 2024 4. 4. 2024 3. 4. 2024 2. 4. 2024 1. 4. 2024 31. 3. 2024 30. 3. 2024 29. 3. 2024 28. 3. 2024 27. 3. 2024 26. 3. 2024 25. 3. 2024 24. 3. 2024 23. 3. 2024 22. 3. 2024 21. 3. 2024 20. 3. 2024 22. 2. 2024 3. 1. 2024
Zobrazit další dny
13:38
2. 7. 2025

Skupina ruských průzkumníků pronikla do vsi Dačne, ale byla zničena. Tvrzení o ruském dobytí vesnice neodpovídají skutečnosti, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Ruská státní média a prováleční blogeři tvrdili, že ruské síly ovládly Dačne (rusky Dačnoje) jako první obec v Dněpropetrovské oblasti, čehož si povšimla i agentura Reuters. O dobytí vsi, která leží u administrativní hranice s Doněckou oblastí, převážně dobytou Rusy, oficiálně neinformovala ani Moskva, ani ukrajinské zdroje.

Před několika dny se jedné z malých průzkumných skupin nepřítele podařilo proniknout za hranice osady Dačne na území Dněpropetrovské oblasti. Okupantům se podařilo vyfotit se s ruskou vlajkou, ale to bylo poslední, co udělali. Ukrajinští vojáci okupanty zlikvidovali,“ uvedl generální štáb. „Při jednom z následujících útoků měli dva ruští vojáci větší štěstí: Zůstali naživu. Zajala je brigáda námořní pěchoty, čímž doplnili fond pro výměnu zajatců,“ dodal štáb.

12:36
2. 7. 2025

Vysoce postavený zdroj z ukrajinské armády řekl AFP, že Ukrajina se bez americké munice bude jen těžko bránit proti útočícím ruským silám. „Jsme nyní hodně závislí na amerických dodávkách zbraní, i když Evropa dělá, co může. Ale bez americké munice to pro nás bude obtížné,“ uvedl zdroj.

Bílý dům v úterý potvrdil informace serveru Politico, že americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu z obav, že se zásoby amerických zbraní příliš zmenšily. Podle mluvčí Bílého domu Anny Kellyové daly USA přednost svým zájmům.

12:21
2. 7. 2025

S ruskou agresí a vojenskými investicemi bude dánská armáda povolávat i ženy. Podle nových pravidel přijatých parlamentem na začátku června úřady od úterý 1. července zapisují dánské ženy, které dovrší 18 let, do systému losování stejně jako jejich mužské spoluobčany. K této změně dochází na pozadí ruské invaze na Ukrajinu a narůstajících investic do armády u zemí NATO. I na relativně bezpečné Dánsko vrhá ruská plnohodnotná invaze na Ukrajinu svůj stín. Poznatky z ukrajinských bojišť se dokonce promítají i do výcviku dánských dobrovolných rekrutek. „Díky tomu to vypadá opravdově,“ uvedla Katrine, jedna z rekrutek.

Dánské reformy v rovnosti mužů a žen vláda poprvé nastínila v roce 2024 jako součást rozsáhlé reformy armády. Tato iniciativa měla začít fungovat na začátku roku 2027, ale úřady ji nakonec přesunuly už na léto 2025.

 
Video  Putinovi zlí muži: Kdo velí armádě a kdo řídí invazi na Ukrajinu?  - Videohub
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa