7°C
Před 14 lety v české společnosti zuřila debata o americkém radaru, který měl stát v Brdech. Proč k jeho výstavbě nakonec nedošlo a jaký podíl na té skutečnosti měly tehdejší politické síly? O tom Blesk hovořil s analytikem a výzkumníkem Petrem Boháčkem z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Jestli jde o radar, je dávno dobojováno. I v kontextu dnešní politické reality: kdo měl před patnácti lety pravdu, a kdo ne?
První zásadní věc je, že o tom, jak to dopadlo s radarem, jsme nerozhodovali my jako Češi. Rozhodovala o tom americká administrativa. Vlastně je jedno, co si o tom tady kdo myslel. Vláda měla pozici jasnou a Spojené státy nezajímalo nějaké hnutí Ne základnám.
Dobře, ale smlouvy o radaru se v Česku ani nepovedlo ratifikovat…
Ano, ale také kvůli tomu, že to už nebylo relevantní. Američané šli jinou cestou. Je však důležité zmínit, že to byla první povedená hybridní akce Rusů.
Mluvíte o nesouhlasu a protestu české levice?
Rozhodně.
Tak jinak: mohli bychom se dnes cítit bezpečněji, kdybychom byli součástí toho protiraketového deštníku?
Asi by to byl hezký symbol, protože na rozdíl od Poláků či Němců tady žádnou základnu nemáme, ale z praktického hlediska jsme v rámci NATO úplně stejně dobře chráněni s radarem či bez radaru.
Deštník proti agresi, který se (u nás) neotevřel
- Radar na kopci v Brdech se měl v kombinaci s raketami umístěnými u Poláků stát součástí americké protiraketové základny v Evropě. Tak to chtěla administrativa George Bushe ml.
- Plánovalo se na zemi rozmístit síť radarových zařízení, která měla umět zaměřit střelu nesoucí jaderné, biologické či jiné zbraně, navést proti ní obrannou raketu a zneškodnit ji před dopadem.
- V první řadě mělo jít o ochranu před tehdejším jaderným arzenálem v Íránu a Severní Koreji. V druhé řadě šlo o další možné agresory, velmi osobně si to tehdy vzalo právě Rusko, kde byl Vladimir Putin tehdy premiérem. Podle Moskvy by to vyvolalo strategickou nerovnováhu.
- Roku 2007 začal formálně vyjednávat se Spojenými státy tehdejší premiér Mirek Topolánek, v české společnosti se ale rozhořel boj. Vinila tehdejší vládu zejména ze špatné komunikace, levicové politické spektrum pak bylo proti tomu, aby na českém území takhle operovaly Spojené státy. Žádali, aby byl začleněn do struktur Severoatlantické aliance a aby o radaru bylo v Česku referendum.
- Spekulovalo se také, že by radar mohl uvést v nebezpečí Česko a že by se mohl sám stát prvním cílem možného jaderného útoku. Také obyvatelé v obcích u místa, kde měl radar stát, se v místních referendech vyjadřovali odmítavě.
- Smlouvu o radaru sice přijala vláda, pak i Senát, Sněmovna ale nikoliv.
- Roku 2009 tehdejší prezident USA Barack Obama tehdejšího premiéra Jana Fischera informoval, že od plánu na radar odstupuje. Topolánek to tehdy nazval omylem, který navíc ukázal neukotvenost Česka mezi Západem a Východem.
- Severoatlantická aliance rozhodla o novém protiraketovém štítu a rozmístila lodě s protiraketovými střelami ve Středozemním moři. Radary rozmístila i v Rumunsku a Turecku.
