Co dělat v případě hrozby ostřelování či náletu? Hasiči radí zalepit okna a schovat se do sklepa
Špatná situace na Ukrajině vyvolává obavy i u obyvatel České republiky. Hasiči proto radí, co v případě nebezpečí dělat. Pokud se rozezní siréna, je třeba okamžitě jednat, schovat se, případně zalepit okna a ukrýt se ve sklepních prostorech.
S ohledem na aktuálně probíhající krizi na Ukrajině a válku si čeští občané kladou otázku, co by dělali, kdyby k podobné krizi došlo i u nás. Zejména tedy s ohledem na možné úkryty. „Je potřeba konstatovat, že samotné ukrytí představuje pouze jeden z prvků ochrany obyvatelstva,“ popisuje mluvčí hasičů Pavla Jakoubková.
Základem všeho jsou sirény, pokud se tedy něco stane a nastane chvíle, která bude mimořádná, rozezní se napříč celou republikou. „Varování je realizováno prostřednictvím tzv. sirén. To jsou ty, které každou první středu v měsíci všichni slyšíme v rámci jejich zkoušky. Signál pro „všeobecnou výstrahu“ je však odlišný. Tento signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může zaznít třikrát po sobě ve zhruba tříminutových intervalech,“ uvádí Jakoubková.
Po skončení tónu zazní mluvená informace o tom, co se ve skutečnosti děje a zároveň s tím i rada obyvatelům, co mají dělat. Nejrychlejší je se ukrýt v nějaké budově, nejlépe ve sklepě. K tomu všemu je dobré zavřít a zalepit okna.
„Jedná se tak o formu takzvaného improvizovaného ukrytí a improvizované ochrany. Nejedná se tedy o speciálně vybudované úkryty, ale využití ochranných vlastností staveb. Tento způsob ochrany je mezinárodně uznáván za nejefektivnější a nejrychlejší. Typickými příklady jsou sklepy, metro nebo tunely,“ doplňuje Jakoubková.
Podle hasičů je princip improvizované ochrany daleko efektivnější než přesun do úkrytů. Ty byly vybudovány po druhé světové válce, od té doby ale výrazně pokročila technologie. „Nicméně stálé tlakově odolné úkryty se na území České republiky nacházejí, i když ve výrazně menším množství než v minulosti, neboť mnohdy došlo mimo jiné ke změně vlastnických vztahů, u nových objektů tato dřívější povinnost není a zároveň stát nepřispívá na jejich údržbu,“ dodává mluvčí s tím, že většina krytů ani není ve stavu pohotovosti.
Hasiči upozorňují, že i na Ukrajině ve velkém používají civilní stavby k ochraně obyvatelů. „Vyzýváme vás, ale také různé státní orgány ke klidu, nešíření matoucích informací a zpráv, a k nevyvolávání paniky. V tuto chvíli není zřejmé, že by měla situace na Ukrajině eskalovat směrem k reálnému ohrožení České republiky jadernou hrozbou,“ doplňují na závěr.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
„Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka.
Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
