Židům a dalším Putin rozryl staré rány: „Příbuzné v Kyjevě zabili ve 2. světové, Lvov zažil pogromy“
Podle psychoterapeutky Selmy Bacevacové prožívají válku na Ukrajině nejvíc ti, kteří už mají s vojenským konfliktem zkušenost. Jmenovat můžeme například Židy či Romy. Zážitky posledních dnů jsou pro ně o to horší, že ukrajinský Lvov zažil jeden z nejhorších pogromů. S Ukrajinci ale soucítí také obyvatelé Bosny, pro které to ještě není tak dávno, co sami zažívali válku. A navíc mají strach z ruského prezidenta Vladimira Putina, který ani Bosně „nechce dovolit“ vstup do NATO...
Na lvovském nádraží neustále přijíždí nebo odjíždí vlaky. Na východ jedou ukrajinští muži bojovat proti přesile, na západ míří v přeplněných vagonech uprchlíci za bezpečím. Lvov si tyto scény až moc dobře pamatuje z minulosti.
Ve městě žije mnoho lidí, jejichž rodiče nebo prarodiče zažili v minulém století genocidu. Město bylo dějištěm jednoho z nejbrutálnějších pogromů, při kterém Němci a jejich ukrajinští kolaboranti v létě 1941 brutálně zabili tisíce Židů.
Taťána: V Kyjevě mi ve 2. světové válce zabili tetu a strýce. Teď je tam dcera s rodinou
Do roku 1945 žilo ve Lvově 100 000 Židů, kteří po 2. světové válce téměř vymizeli. Mezi nimi byla i rodina židovského právníka Rafaela Lemkina, který zavedl do mezinárodního práva pojem „genocida“. Nyní tam žije odhadem 1500 příslušníků židovské populace. Někteří z nich v posledních dnech odjeli ze země, mnozí ale zůstali, a to i přeživší holocaustu.
Příkladem je 84letá Taťána Zabramnajová, která vzpomíná na dětství plné nevysvětlených traumat. „Ptala jsem se maminky na válku - co, kdy a proč -, ale ona o tom nedokázala mluvit, aniž by se třásla, neplakala a prosila, abych válku nepřipomínala. Můj strýc s tetou byli v Kyjevě a maminka mi řekla, že je zastřelili,“ řekla Taťána pro BBC.
V Kyjevě nyní žije její dcera s manželem a adoptovaným synem. Hlavní město je v posledních dnech doslova uvěznilo. Přes slzy se Taťána ptá: „Kdo by si byl pomyslel, že stejně jako 22. června 1941 budeme znovu napadeni, ale z Ruska? Je to hrozné.“
„Všechno hoří. Všechno je zničené“
Přestože obě války jsou velmi odlišné, lidem jako je Taťána, otevírá ruská invaze na Ukrajinu staré rány a úzkosti. A při pohledu na davy uprchlíků s dětmi je napadá, že i tahle generace si do života ponese břemeno traumatu z války.
Mezi uprchlíky nasedajícími na vlak ze Lvova jsou i skupiny Romů jedoucí z vybombardovaného Charkova. Desetitisíce nejen ukrajinských Romů byly za druhé světové války zavražděny nacisty.
Válka zničila život i jednomu romskému dědečkovi. Pavel, kterému je přes šedesát let a nepodléhá tak vojenské mobilizaci, popisuje tehdejší chaos v dnes opět bombardovaném Charkově. „Všechno hoří. Všechno je zničené,“ říká. „Nikdo nás neposlouchá. Nikdo nám nechce pomoci.“
Kromě Židů a Romů vyvolává válka na Ukrajině vzpomínky i u mladší generace. Válka v Bosně a Hercegovině probíhala v letech 1992-1995, když Bosna vyhlásila nezávislost a nesouhlas Srbska přerostl v ozbrojený konflikt. Tehdy zemřelo 100 000 lidí. Přeživším přijde válka na Ukrajině až příliš povědomá.
Pamětníci války v Bosně: Nemůžeme spát, vybavujeme si scény z naší války
„Když srbské jednotky bombardovaly můj dům v Sarajevu, schovávala jsem se v sousedním domě naproti přes ulici. Bylo 19. července 1995 a mně byly čtyři roky. Matka mi slíbila, že mě vezme hrát si na dvorek před sousedním domem, byl tam malý kousek trávy, betonu a svobody ve městě, které bylo pod neustálým srbským ostřelováním,“ popisuje bosenská novinářka Alma Milisic pro Al- Džazíru.
„Pak se matka vrátila do našeho rodinného domu, aby se rychle osprchovala. V tu chvíli se rozezněla siréna, která se stala součástí našeho každodenního života. Pak přišel výbuch. Několik následujících minut mi připadalo jako věčnost. Strýc se mi snažil zabránit utéct za ní. Křičela jsem a volala matku, až se nakonec vynořila z kouře. Místo hraní jsme toho dne odklízeli trosky z našeho domu a já sbírala části těla své panenky. Pečlivě jsem ji znovu skládala dohromady,“ dodala.
Když Rusko 24. února zaútočilo na Ukrajinu, Alma neustále sledovala twitter a snažila se pochopit, co se to vlastně děje. V noci 27. února se poprvé objevily záběry obytné budovy v Kyjevě zasaženém raketou. Bosenská novinářka nemohla spát, protože se jí vybavily vzpomínky na to, jak raketa zasáhla její vlastní dům.
„V noci před ruskou invazí na Ukrajinu jsem sotva spal,“ řekl také Faruk Sehic, 52letý básník a veterán z bosenské války. „Byl jsem vzhůru až do dvou hodin ráno, dělal jsem si starosti a očekával nejhorší. Věděl jsem, že válka na Ukrajině vypukne, a nechtěl jsem, aby se to stalo,“ řekl.
Paralely s válkou v Bosně? Otevřené hrozby, prchající lidé, ostřelování
I on neustále kontroloval nejnovější zprávy. Mnohé události kolem války na Ukrajině Farukovi až moc připomínaly válku v Bosně: otevřené hrozby, uprchlíci, těžké ostřelování. A Sehicův přítel, ukrajinský básník Andrij Ljubka, se přímo uprostřed války na Ukrajině ocitl. Druhý den ruské invaze poslal Sehicovi esemesku, která ho hluboce rozrušila: „Bombardují Kyjev“.
Faruk Sehic si moc dobře pamatuje, jaké to bylo během Bosenské války. Sám musel utéct z rodného města do jiných obcí, které byly často pod kontrolou Srbů.
Podle Almy a psychoterapeutky Selmy Bacevacové prožívají strach z války a hrozbu rozšíření konfliktu do dalších zemí zvlášť ty země, které už něco podobného zažily.
„Toto kolektivní trauma, které si Evropa nebo jakákoli jiná společnost nese, dává lidem pocit, že v tom jedou společně, ale také je nutí cítit větší strach z nových útoků. Ti Evropané, kteří zažili válečné trauma, sledují tyto události v televizi z jiného úhlu pohledu,“ řekla Bacevacová.
Rusko: Pokud Bosna vstoupí do NATO, budeme reagovat
„Dostala jsem spoustu zpráv od lidí z Balkánu, kteří říkají: 'tohle vypadá jako já, tohle vypadá jako moje teta, můj otec'. Lidé jsou znovu rozrušeni, znovu traumatizováni,“ dodala Bacevacová. Projevovat se to může také záchvaty paniky, pocitem viny či bezmocnosti, vzpomínkami, nespavostí nebo emočními výbuchy. V praxi pak lidé nakupují potraviny do zásoby a připravují se na všechny scénáře.
Také Bosna a Hercegovina má obavy o svou budoucnost. Její část, Republika srbská, vznikla v předvečer války v Bosně. Její prezident Milorad Dodik se přátelí s Vladimirem Putinem a rád by se od zbytku území odtrhl. A Rusko hrozby nacionalistických Srbů podporuje a financuje nadace, které popírají například masakr ve Srebrenici.
V březnu 2021 ruské velvyslanectví v Bosně a Hercegovině varovalo i Bosnu, že pokud vstoupí do NATO, „naše země bude muset na tento nepřátelský akt reagovat.“
Městský soud v Brně se dnes začal zabývat případem tří mužů, které žalobkyně viní mimo jiné z podvodů, úvěrového podvodu či padělání. Jeden z nich například podvodně nabízel zbraně z Ukrajiny, tvrdil, že by dovedl sehnat i tank. Muži se také podle obžaloby pokusili podvodně prodat byt v Brně za šest milionů korun či uzavřít smlouvy na úvěr zhruba za sedm milionů korun. Všichni prohlásili vinu, hrozí jim několikaleté vězení. Soud pokračuje výslechem obžalovaných.
Příští rok 2025 rozhodne, zda válku rozpoutanou Kremlem vyhraje Rusko, nebo Ukrajina, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v ukrajinském parlamentu. Země se brání ruské agresi již 1000 dnů a na ukrajinské odolnosti podle prezidenta závisí osud celého národa, protože Rusko chce Ukrajinu zničit bez ohledu na ztráty. Zelenskyj vybídl Ukrajince, aby nečekali zázrak od nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, ale aby každý den ze všech sil usilovali o vítězství.
„Rusko chce zničit náš stát, naše lidi. Zničit naši odolnost. Ukrajinská odolnost v této válce, od Kupjanska přes Pokrovsk až po Záporoží, může zajistit základní předpoklady pro spravedlivé ukončení této války,“ zdůraznil Zelenskyj podle agentury Unian. Na ukrajinské odolnosti závisí i osud Evropy, aby všichni lidé mohli žít svobodně, a ne v područí diktátora. „Je to bitva nejen o Pokrovsk, Kupjansk či jakékoliv jiné ukrajinské město, městečko nebo ves. Je to bitva o celou Ukrajinu, o celou Evropu, je to bitva o pořádek, anebo chaos v celém světě,“ řekl.
Rozhodující chvíle pro průběh celé války podle Zelenského přijdou v příštím roce. „Abychom právo na nezávislost uhájili, musíme zůstat silní. Nesmíme se teď zhroutit, zhroutit se musí okupant, a ne my,“ prohlásil podle agentury AFP. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina nesmí zradit své mrtvé na bojišti, a za potlesku poslanců prohlásil, že Ukrajina může porazit Rusko, jakkoli je to těžké. Potvrdil rovněž ambice země stát se členem Severoatlantické aliance.
Ukrajinci si podle prezidenta Volodymyra Zelenského nejvíce ze všeho přejí mír. Ukrajinský vůdce to dnes řekl europoslancům během mimořádného zasedání Evropského parlamentu v Bruselu. Zároveň členům EP poděkoval za dlouhotrvající podporu a zdůraznil, že jednotná Evropa může přimět Rusko ke spravedlivému míru. Mimořádné zasedání europarlamentu se sešlo při příležitosti 1000 dnů, které uplynuly od začátku ruské invaze na Ukrajinu.
„Společně s Evropou a našimi partnery v Americe a na celém světě se nám podařilo zabránit Putinovi, aby zabral Ukrajinu. Bráníme ale rovněž i svobodu všech evropských národů,“ řekl Zelenskyj, který k europoslancům promluvil z Kyjeva prostřednictvím videokonference. Přestože se na stranu ruské hlavy státu postavil i severokorejský vůdce Kim Čong-un, je Vladimir Putin podle ukrajinského prezidenta „pořád slabší než jednotná Evropa“.
„Chci na vás apelovat, abyste na to nezapomínali. Abyste nezapomínali na to, co všechno může Evropa dokázat. Pokud budeme jednotní, můžeme přimět Rusko ke spravedlivému míru, což je něco, co chceme nejvíc,“ prohlásil ukrajinský vůdce a vysloužil si potlesk. Zelenskyj ve svém projevu rovněž zmínil, že počet vojáků KDLR, kteří by se mohli zapojit do bojů na Ukrajině po boku Rusů, může vzrůst až na 100.000.
