Asistenční centrum po stěhování Ukrajinců: Počty uprchlíků nadále klesají
Na pražské středisko pro ukrajinské uprchlíky se za posledních sedm dní obrátilo 3681 běženců. Je to zhruba o pětinu méně než o týden dříve. Od začátku ruské agrese už pomoc centra vyhledalo celkem 76.658 lidí. Vyplývá to z informací na twitteru pražských hasičů, kteří s provozem centra pomáhají. V pátek pracovníci centra pomohli 557 lidem.
Stěhování do nového sídla v budově u metra Vysočanská se podle hasičů obešlo bez problémů. Asistenční centrum, které nabízí příchozím pomoc s registrací, ubytováním, doklady, zprostředkováním práce či pojištěním, do středy sídlilo v Kongresovém centru Praha (KCP) u stanice metra Vyšehrad. Důvodem stěhování střediska byly již nasmlouvané akce v KCP včetně těch k předsednictví České republiky Evropské unii.
Vytíženost v posledních týdnech spíše klesá. Na začátku ruské invaze na Ukrajinu, která byla zahájena 24. února, se počty uprchlíků v pražském centru, sloužícím pro hlavní město i Středočeský kraj, pohybovaly v tisících. Rekordním dnem byl 8. březen, kdy centrum obsloužilo 3667 uprchlíků. V uplynulém týdnu už denní počet obsloužených lidí ani jednou nepřekročil tisícovku.
Střediska, která se nacházejí po celém Česku, nabízejí uprchlíkům z Ukrajiny pomoc s registrací, ubytováním, doklady, zprostředkováním práce či pojištěním. Pražské centrum se ve čtvrtek přesunulo do nových prostor v budově bývalého sídla Komerční banky u metra Vysočanská. Původně sídlilo v Kongresovém centru. Důvodem stěhování byly již nasmlouvané akce v Kongresovém centru, včetně těch k předsednictví České republiky Evropské unii.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl při čtvrtečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru, že se celkový počet uprchlíků z Ukrajiny v Česku ustálil přibližně na 300.000. Někteří uprchlíci podle něj z Česka odjíždějí.
Pět milionů
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z napadené země odešlo více než pět milionů lidí, uvedl v pátek Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Většina, asi 2,7 milionu, zamířila do Polska. Podle dřívějších informací Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) z úterý zemřelo za dobu války na Ukrajině nejméně 1892 civilistů.
Ubytováváte doma uprchlíky nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Ruské jednotky kontrolují všechny čtvrti Kupjansku v Charkovské oblasti, prohlásil Leonid Šarov, jeden z mluvčích ruské armády. Ukrajinci situaci popisují jinak.
„Odhadujeme, že v obklíčení zůstává kolem 120 ruských vojáků,“ řekl mluvčí ukrajinské armády Viktor Trehubov, který hovořil o tom, že tito vojáci dostávají z ruské strany přes „vzdušný most“ prostřednictvím dronů omezené zásoby. „Ve skutečnosti se vyskytly ironické případy, kdy jim neposlali jídlo, ale vlajky, aby jimi mohli mávat a předstírat, že je vše pod kontrolou,“ řekl mluvčí. Vyjádření bojujících stran není možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Spojené státy a evropské země hodlají Ukrajině poskytnout robustní bezpečnostní záruky a další podporu pro hospodářskou obnovu země. Ve společném prohlášení vydaném u příležitosti večerního jednání v Berlíně to uvedli premiéři a prezidenti deseti evropských zemí včetně Německa, Francie či Británie a zástupci Evropské unie. Jednou ze záruk má být vytvoření mnohonárodnostní jednotky, která by působila přímo na ukrajinském území.
Vzniknout má také mechanismus na monitorování příměří vedený USA. Spojené státy a Evropa slibují Ukrajině také pomoc s vybudováním armády, která má mít v mírových časech 800.000 vojáků, a s poválečnou obnovou země, která se nyní brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Šéfové států a vlád v prohlášení uvítali „podstatné pokroky“ v úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o zajištění „spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině“.
Rusko představuje agresivní, expanzivní a revizionistickou hrozbu, přičemž je i nadále odhodláno podrobit si Ukrajinu a obtěžovat státy NATO. Dnes to podle agentury AP uvedla šéfka britské tajné služby MI6 Blaise Metreweliová ve svém prvním veřejném projevu v úřadu. Ruský prezident Vladimir Putin podle ní protahuje jednání ohledně ukončení války na Ukrajině a testuje Západ taktikou, jež se nachází těsně pod hranicí války.
Metreweliová obvinila Rusko ze sponzorování kybernetických útoků proti kritické infrastruktuře jiných zemí, pronikání dronů do blízkosti evropských letišť, žhářských útoků, sabotáží, dezinformačních kampaní a „agresivních aktivit“ v mořích.
Export chaosu je podle Metreweliové rysem ruského přístupu k zapojování se do mezinárodního dění a bude tomu tak, dokud nebude Putin přinucen změnit svůj postoj.
