Postrach invazních kolon: Turecký dron Bayraktar chrání Ukrajince před ruskou agresí
Bayraktar TB2 je vojenský dron vyráběný tureckou firmou Baykar. Právě Turecko tyto malé bezpilotní letouny použilo v roce 2014 jako první, když útočilo na kurdské pozice na východu země. Drony Bayraktar TB2 byly nasazeny také při vojenských operacích v Sýrii, Libyi, Náhorním Karabachu a aktuálně pomáhají ukrajinské armádě při obraně před ruskou agresí. Bayraktar lze využít k průzkumu i bojovým úkolům.
Bayraktar TB2 je dlouhý 6,5 metru, má rozpětí křídel 12 metrů a unese bojový náklad o hmotnosti 150 kilogramů. Dron disponuje čtyřmi závěsníky, na kterých může nést různé typy výzbroje, například laserem naváděné bomby MAM. Bezpilotní letouny jsou vybaveny optickou i infračervenou kamerou, laserovým označovačem a dálkoměrem.
Ovládací centrum Bayraktaru se vejde do kontejneru
Dron Bayraktar TB2 zvládne autonomní start, let i přistání. Běžně létá ve výšce okolo 5,5 kilometru, ale dokáže se pohybovat až v 8,2 kilometrech nad zemí. Maximální rychlost Bayraktaru činí 220 km/h. Letouny jsou řízeny z ovládacího centra, které se vejde do standardního kontejneru. Obsluha je tedy mobilní a poměrně nenápadná.
Bayraktar umí poskytnout perfektní informace pro navigaci dalších jednotek nebo může zaměřené cíle pomocí raket sám zničit. Při navádění laserovým paprskem je dostřel raket zhruba 8 kilometrů. Ještě o 6 kilometrů delší dostřel nabízí bezpilotní letoun při využití satelitního navádění. Cena Bayraktaru TB2 se šplhá k 5 milionům dolarů (téměř 116 milionů korun). Na podobnou částku vyjde i řídící centrum.
Bayraktar TB2 na Ukrajině
Ukrajina si drony Bayraktar TB2 od Turecka objednala v roce 2019. Objednávka čítala 12 letounů a několik řídících center. Později země zakoupila nejméně další čtyři desítky dronů. V akci se Bayraktary objevily již na Donbasu během loňského podzimu a ukrajinská armáda na ně spoléhá také nyní při ruské invazi. Bezpilotní letouny využívá především při útocích na vojenské kolony.
„V době studené války Spojené státy a jejich spojenci v mnohém překonaly Sovětský svaz. Dnes, tváří v tvář NATO a EU, nemá Rusko šanci. Musíme však zůstat jednotní,“ řekla na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Rusko podle ní v loňském roce utratilo na zbrojní výdaje více než celá Evropská unie, utrácí na armádu více než na zdravotnictví, vzdělávání či sociální služby. „Připravuje se na dlouhotrvající agresi. Neutrácíte tolik na vojenské vybavení, kdybyste ho nechtěli používat,“ dodala v debatě věnované nadcházejícímu summitu NATO, který se bude konat 24. a 25. června v Haagu.
Slovenská policie na pokyn úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) provedla razie patrně v souvislosti s darováním vojenského materiálu bránící se Ukrajině. Podle slovenských médií kriminalisté zadrželi bývalého šéfa jedné ze slovenských zbrojovek a chtěli zadržet také exministra obrany Jaroslava Nadě, který je ale na dovolené v Kanadě.
Podle portálu Aktuality.sk se EPPO zabývá slovenským nákupem a následným darováním munice na Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Slovensku část jeho vojenské pomoci věnované sousední zemi proplatila EU.
„Čekal jsem takovéto divadýlko už několik měsíců. Potřebují překrývat svou neschopnost, ožebračování občanů a zlodějiny, tak hledají témata,“ komentoval Naď policejní akci. Dodal, že do vlasti se vrátí v závěru června a bude vyšetřovatelům k dispozici.
Počet obětí ruského útoku na Kyjev z noci na úterý vzrostl na 26, píše Ukrajinska pravda poté, co záchranáři z trosek vyprostili další mrtvá těla.
