Postrach invazních kolon: Turecký dron Bayraktar chrání Ukrajince před ruskou agresí
Bayraktar TB2 je vojenský dron vyráběný tureckou firmou Baykar. Právě Turecko tyto malé bezpilotní letouny použilo v roce 2014 jako první, když útočilo na kurdské pozice na východu země. Drony Bayraktar TB2 byly nasazeny také při vojenských operacích v Sýrii, Libyi, Náhorním Karabachu a aktuálně pomáhají ukrajinské armádě při obraně před ruskou agresí. Bayraktar lze využít k průzkumu i bojovým úkolům.
Bayraktar TB2 je dlouhý 6,5 metru, má rozpětí křídel 12 metrů a unese bojový náklad o hmotnosti 150 kilogramů. Dron disponuje čtyřmi závěsníky, na kterých může nést různé typy výzbroje, například laserem naváděné bomby MAM. Bezpilotní letouny jsou vybaveny optickou i infračervenou kamerou, laserovým označovačem a dálkoměrem.
Ovládací centrum Bayraktaru se vejde do kontejneru
Dron Bayraktar TB2 zvládne autonomní start, let i přistání. Běžně létá ve výšce okolo 5,5 kilometru, ale dokáže se pohybovat až v 8,2 kilometrech nad zemí. Maximální rychlost Bayraktaru činí 220 km/h. Letouny jsou řízeny z ovládacího centra, které se vejde do standardního kontejneru. Obsluha je tedy mobilní a poměrně nenápadná.
Bayraktar umí poskytnout perfektní informace pro navigaci dalších jednotek nebo může zaměřené cíle pomocí raket sám zničit. Při navádění laserovým paprskem je dostřel raket zhruba 8 kilometrů. Ještě o 6 kilometrů delší dostřel nabízí bezpilotní letoun při využití satelitního navádění. Cena Bayraktaru TB2 se šplhá k 5 milionům dolarů (téměř 116 milionů korun). Na podobnou částku vyjde i řídící centrum.
Bayraktar TB2 na Ukrajině
Ukrajina si drony Bayraktar TB2 od Turecka objednala v roce 2019. Objednávka čítala 12 letounů a několik řídících center. Později země zakoupila nejméně další čtyři desítky dronů. V akci se Bayraktary objevily již na Donbasu během loňského podzimu a ukrajinská armáda na ně spoléhá také nyní při ruské invazi. Bezpilotní letouny využívá především při útocích na vojenské kolony.
„Proč posíláte tolik dronů do Dánska?“ dostal Vladimir Putin dotaz na Valdajském fóru. „Už nebudu. Nebudu víc. Ani do Francie, ani do Dánska, ani do Kodaně,“ pronesl s ironickou dikcí káraného žáčka.
Dodání amerických naváděných střel s plochou dráhou letu Tomahawk na Ukrajinu se zdá být nepravděpodobné, přesto mohou Spojené státy zemi napadené Ruskem poskytnout jiné zbraně dlouhého doletu. S odvoláním na své zdroje to napsala agentura Reuters.
Nejmenovaný americký představitel a tři další zdroje podle Reuters bez upřesnění uvádějí, že zásoby střel Tomahawk jsou vyhrazeny pro americké námořnictvo a jiné nasazení. Zmíněný činitel také řekl, že případné nedodání střel neznamená, že by byl nedostatek. Spojené státy tomahawky často používají k úderům na pozemní cíle. Dolet těchto střel u modernizovaných verzí přesahuje 1600 kilometrů, konkrétní dosah je utajovaný, Reuters i tak ale uvádí asi 2500 kilometrů.
Spojené státy by ale podle informací Reuters mohly umožnit evropským spojencům nakoupit jiné americké bojové prostředky dlouhého doletu, které by následně Evropané dodali na Ukrajinu.
Ukrajinské drony zasáhly chemičku Azot v Permském kraji, u pomezí evropské a asijské části Ruska – asi 1700 km od Ukrajinou kontrolovaného území. Závod patří k největším výrobcům dusíkatých hnojiv v Rusku, produkuje ovšem také chemikálie pro výbušniny vojenskoprůmyslového komplexu, uvádí The Kyiv Independent.
