Postrach invazních kolon: Turecký dron Bayraktar chrání Ukrajince před ruskou agresí
Bayraktar TB2 je vojenský dron vyráběný tureckou firmou Baykar. Právě Turecko tyto malé bezpilotní letouny použilo v roce 2014 jako první, když útočilo na kurdské pozice na východu země. Drony Bayraktar TB2 byly nasazeny také při vojenských operacích v Sýrii, Libyi, Náhorním Karabachu a aktuálně pomáhají ukrajinské armádě při obraně před ruskou agresí. Bayraktar lze využít k průzkumu i bojovým úkolům.
Bayraktar TB2 je dlouhý 6,5 metru, má rozpětí křídel 12 metrů a unese bojový náklad o hmotnosti 150 kilogramů. Dron disponuje čtyřmi závěsníky, na kterých může nést různé typy výzbroje, například laserem naváděné bomby MAM. Bezpilotní letouny jsou vybaveny optickou i infračervenou kamerou, laserovým označovačem a dálkoměrem.
Ovládací centrum Bayraktaru se vejde do kontejneru
Dron Bayraktar TB2 zvládne autonomní start, let i přistání. Běžně létá ve výšce okolo 5,5 kilometru, ale dokáže se pohybovat až v 8,2 kilometrech nad zemí. Maximální rychlost Bayraktaru činí 220 km/h. Letouny jsou řízeny z ovládacího centra, které se vejde do standardního kontejneru. Obsluha je tedy mobilní a poměrně nenápadná.
Bayraktar umí poskytnout perfektní informace pro navigaci dalších jednotek nebo může zaměřené cíle pomocí raket sám zničit. Při navádění laserovým paprskem je dostřel raket zhruba 8 kilometrů. Ještě o 6 kilometrů delší dostřel nabízí bezpilotní letoun při využití satelitního navádění. Cena Bayraktaru TB2 se šplhá k 5 milionům dolarů (téměř 116 milionů korun). Na podobnou částku vyjde i řídící centrum.
Bayraktar TB2 na Ukrajině
Ukrajina si drony Bayraktar TB2 od Turecka objednala v roce 2019. Objednávka čítala 12 letounů a několik řídících center. Později země zakoupila nejméně další čtyři desítky dronů. V akci se Bayraktary objevily již na Donbasu během loňského podzimu a ukrajinská armáda na ně spoléhá také nyní při ruské invazi. Bezpilotní letouny využívá především při útocích na vojenské kolony.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
