Rusko a Ukrajina kývly na humanitární koridory. „To nejhorší teprve přijde,“ varuje Macron
Rusko a Ukrajina se dohodly na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím pro odchod civilního obyvatelstva, řekl dnes ruský vyjednávač Vladimir Medinskij. Ukrajinský delegát Mychajlo Podoljak po dnešním jednání podle ukrajinské agentury Unian uvedl, že toto téma bylo jediné, na kterém se v dnešním druhém kole rozhovorů ukrajinská a ruská strana dokázaly shodnout. Optimismus už před jednáním krotil francouzský prezident Emmanuel Macron, který si telefonoval s Vladimirem Putinem. Ten je podle Macrona velmi odhodlaný pokračovat v tažení na Ukrajině a jeho cílem je ovládnout celou zemi. „To nejhorší nás teprve čeká,“ varuje Paříž.
Ukrajinská strana podle Podoljaka nedosáhla výsledků, ve které doufala, a třetí kolo rozhovorů se uskuteční v nejbližších dnech. To potvrdil také další ruský vyjednavač, předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij, podle něhož může budoucí dohoda s Kyjevem vyžadovat schválení ruského parlamentu.
„Hlavní otázka, kterou jsme dnes vyřešili, je otázka záchrany lidí, civilistů, kteří se ocitli v zóně vojenských střetů. Proto se strany - zástupci ruského ministerstva obrany, ukrajinského ministerstva obrany - dohodly na formátu režimu pro udržování humanitárních koridorů pro odchod civilního obyvatelstva, případném dočasném přerušení bojů v sektoru humanitárního koridoru po dobu odjezdu civilního obyvatelstva,“ uvedl poradce ruského prezidenta Medinskij podle agentury TASS. Dodal, že jde podle něj o významný pokrok.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc. Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda. „Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita. Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu. Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Podoljak podle ruské služby stanice BBC uvedl, že delegace se dohodly na možnosti příměří pouze v těch oblastech, kde budou civilisté evakuováni skrze humanitární koridory. „Za tímto účelem budou co nejdříve zorganizovány společné komunikační kanály a budou vytvořeny společné logistické postupy,“ uvedl Podoljak.
Ten zároveň konstatoval, že ukrajinská delegace nedosáhla výsledků, v něž doufala. „Jediné, co mohu říci: dostatečně podrobně jsme řešili humanitární aspekt, protože poměrně hodně měst je nyní obklíčeno, je tam dramatická situace s potravinami, léky, možností evakuace,“ uvedl ukrajinský delegát.
Dnešní druhé kolo rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou se konalo v Bělověžském pralese, který se rozprostírá na obou stranách hranice mezi Běloruskem a Polskem. Delegáti jednali na běloruském území, dnešní rozhovory podle agentury TASS trvaly dvě a půl hodiny.
Macron: To nejhorší teprve přijde
„Situace v terénu je nepopiratelně velmi nepříznivá. Zdá se zjevné, že Vladimir Putin trvá na svých pozicích, na vůli demilitarizovat Ukrajinu a na její kapitulaci, což je jednoznačně nepřijatelné,“ uvedl Macron. V jednání s Moskvou je podle francouzského prezidenta „potřeba důslednost v principech a v sankcích“, ale zároveň je potřeba usilovat o „mírový dialog“, což Macron pokládá za velmi obtížné.
Moskva: Cílů vojenské operace bude dosaženo za každou cenu
„Lžete sám sobě a hledáte záminky,“ řekl podle médií Macron Putinovi. „Vaši zemi to vyjde draho, vaše země zůstane izolovaná, oslabená a velmi dlouho bude čelit sankcím,“ řekl Macron Putinovi podle francouzského úředníka citovaného agenturou Reuters. V Putinových slovech podle toho informovaného francouzského činitele nebylo „nic, co by nás mohlo uklidnit“.
Putin v rámci telefonního rozhovoru s francouzským protějškem odmítl zprávy o bombardování ukrajinského hlavního města Kyjeva a dalších ukrajinských měst, uvedl web Gazeta.ru s odkazem na oficiální stránky Kremlu. Putin zdůraznil, že cílů vojenské „speciální operace“, jak Rusko válku nazývá, bude dosaženo v každém případě. „Pokusy získat čas protahováním jednání vedou pouze ke stupňování požadavků vůči Kyjevu,“ uvedl Kreml v prohlášení citovaném agenturou DPA.
„Zvlášť bylo zdůrazněno, že při speciální operaci, která jde podle plánu, ruské ozbrojené síly dělají, co je v jejich silách, aby ochránily životy civilního obyvatelstva. Využívány jsou vysoce přesné zbraně výhradně k ničení vojenské infrastruktury. Tvrzení o údajném raketovém ostřelování a bombardování Kyjeva a dalších ukrajinských měst neodpovídají skutečnosti a jsou prvky antiruské dezinformační kampaně,“ uvádí prohlášení Kremlu. Doklady o útocích ruských sil na civilní infrastrukturu předkládají opakovaně ukrajinské úřady i média, videa a fotografie na internetu ale sdílejí také samotní obyvatelé postižených ukrajinských měst a obcí.
Po Putinovi volal Macron Zelenskému
Ruská strana ústy šéfa diplomacie Sergeje Lavrova ocenila francouzskou snahu o zprostředkování jednání v souladu s diplomatickou tradicí této země, píše AFP.
Francie po telefonátu hodlá zpřísnit sankce uvalené na Rusko, protože je považuje za velmi účinné. Paříž také ocenila rozhodnutí Číny zdržet se hlasování rezoluce o dění na Ukrajině, cituje AFP Elysejský palác.
Po telefonátu s Putinem si Macron volal také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Detaily o jejich rozhovoru žádná ze stran nezveřejnila.
