Rusko a Ukrajina kývly na humanitární koridory. „To nejhorší teprve přijde,“ varuje Macron
Rusko a Ukrajina se dohodly na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím pro odchod civilního obyvatelstva, řekl dnes ruský vyjednávač Vladimir Medinskij. Ukrajinský delegát Mychajlo Podoljak po dnešním jednání podle ukrajinské agentury Unian uvedl, že toto téma bylo jediné, na kterém se v dnešním druhém kole rozhovorů ukrajinská a ruská strana dokázaly shodnout. Optimismus už před jednáním krotil francouzský prezident Emmanuel Macron, který si telefonoval s Vladimirem Putinem. Ten je podle Macrona velmi odhodlaný pokračovat v tažení na Ukrajině a jeho cílem je ovládnout celou zemi. „To nejhorší nás teprve čeká,“ varuje Paříž.
Ukrajinská strana podle Podoljaka nedosáhla výsledků, ve které doufala, a třetí kolo rozhovorů se uskuteční v nejbližších dnech. To potvrdil také další ruský vyjednavač, předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Leonid Sluckij, podle něhož může budoucí dohoda s Kyjevem vyžadovat schválení ruského parlamentu.
„Hlavní otázka, kterou jsme dnes vyřešili, je otázka záchrany lidí, civilistů, kteří se ocitli v zóně vojenských střetů. Proto se strany - zástupci ruského ministerstva obrany, ukrajinského ministerstva obrany - dohodly na formátu režimu pro udržování humanitárních koridorů pro odchod civilního obyvatelstva, případném dočasném přerušení bojů v sektoru humanitárního koridoru po dobu odjezdu civilního obyvatelstva,“ uvedl poradce ruského prezidenta Medinskij podle agentury TASS. Dodal, že jde podle něj o významný pokrok.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Podoljak podle ruské služby stanice BBC uvedl, že delegace se dohodly na možnosti příměří pouze v těch oblastech, kde budou civilisté evakuováni skrze humanitární koridory. „Za tímto účelem budou co nejdříve zorganizovány společné komunikační kanály a budou vytvořeny společné logistické postupy,“ uvedl Podoljak.
Ten zároveň konstatoval, že ukrajinská delegace nedosáhla výsledků, v něž doufala. „Jediné, co mohu říci: dostatečně podrobně jsme řešili humanitární aspekt, protože poměrně hodně měst je nyní obklíčeno, je tam dramatická situace s potravinami, léky, možností evakuace,“ uvedl ukrajinský delegát.
Dnešní druhé kolo rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou se konalo v Bělověžském pralese, který se rozprostírá na obou stranách hranice mezi Běloruskem a Polskem. Delegáti jednali na běloruském území, dnešní rozhovory podle agentury TASS trvaly dvě a půl hodiny.
Macron: To nejhorší teprve přijde
„Situace v terénu je nepopiratelně velmi nepříznivá. Zdá se zjevné, že Vladimir Putin trvá na svých pozicích, na vůli demilitarizovat Ukrajinu a na její kapitulaci, což je jednoznačně nepřijatelné,“ uvedl Macron. V jednání s Moskvou je podle francouzského prezidenta „potřeba důslednost v principech a v sankcích“, ale zároveň je potřeba usilovat o „mírový dialog“, což Macron pokládá za velmi obtížné.
Moskva: Cílů vojenské operace bude dosaženo za každou cenu
„Lžete sám sobě a hledáte záminky,“ řekl podle médií Macron Putinovi. „Vaši zemi to vyjde draho, vaše země zůstane izolovaná, oslabená a velmi dlouho bude čelit sankcím,“ řekl Macron Putinovi podle francouzského úředníka citovaného agenturou Reuters. V Putinových slovech podle toho informovaného francouzského činitele nebylo „nic, co by nás mohlo uklidnit“.
Putin v rámci telefonního rozhovoru s francouzským protějškem odmítl zprávy o bombardování ukrajinského hlavního města Kyjeva a dalších ukrajinských měst, uvedl web Gazeta.ru s odkazem na oficiální stránky Kremlu. Putin zdůraznil, že cílů vojenské „speciální operace“, jak Rusko válku nazývá, bude dosaženo v každém případě. „Pokusy získat čas protahováním jednání vedou pouze ke stupňování požadavků vůči Kyjevu,“ uvedl Kreml v prohlášení citovaném agenturou DPA.
„Zvlášť bylo zdůrazněno, že při speciální operaci, která jde podle plánu, ruské ozbrojené síly dělají, co je v jejich silách, aby ochránily životy civilního obyvatelstva. Využívány jsou vysoce přesné zbraně výhradně k ničení vojenské infrastruktury. Tvrzení o údajném raketovém ostřelování a bombardování Kyjeva a dalších ukrajinských měst neodpovídají skutečnosti a jsou prvky antiruské dezinformační kampaně,“ uvádí prohlášení Kremlu. Doklady o útocích ruských sil na civilní infrastrukturu předkládají opakovaně ukrajinské úřady i média, videa a fotografie na internetu ale sdílejí také samotní obyvatelé postižených ukrajinských měst a obcí.
Po Putinovi volal Macron Zelenskému
Ruská strana ústy šéfa diplomacie Sergeje Lavrova ocenila francouzskou snahu o zprostředkování jednání v souladu s diplomatickou tradicí této země, píše AFP.
Francie po telefonátu hodlá zpřísnit sankce uvalené na Rusko, protože je považuje za velmi účinné. Paříž také ocenila rozhodnutí Číny zdržet se hlasování rezoluce o dění na Ukrajině, cituje AFP Elysejský palác.
Po telefonátu s Putinem si Macron volal také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Detaily o jejich rozhovoru žádná ze stran nezveřejnila.
