Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Trump podle agentury Reuters prohlásil, že Spojené státy mají jadernou ponorku u ruských břehů. Reagoval tak na informaci o hlášené vzdálenosti, které Burevestnik během testu podle Ruska uletěl. „Vědí, že máme jadernou ponorku, největší na světě, přímo u jejich břehů, takže myslím, že nemusí plout 8000 mil (přibližně 13 000 kilometrů – pozn. ČTK),“ řekl šéf Bílého domu.
Odvolací soud v italské Boloni dnes nařídil vydání Ukrajince, který je podezřelý z účasti na útoku na plynovody Nord Stream v roce 2022, německým úřadům. Podle agentur to oznámil právník Ukrajince, který je považován za jednoho z osnovatelů útoku na plynovod považovaný za jeden ze symbolů někdejší energetické závislosti Evropy na Rusku.
Členové proruské domobranecké skupiny Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) dnes u soudu odmítli obžalobu z podpory a financování terorismu. Spoluobžalovaný Miloš Ouřecký přiznal vinu ohledně toho, že pomáhal jako dobrovolník separatistickým vojákům na Donbase. Obžaloba tvrdí, že domobranci ho na Ukrajinu vyslali s tím, aby jim po návratu předal nabyté bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR.
Ouřecký se připojil k proruským povstalcům na východě Ukrajiny v roce 2017. Za účast na teroristické skupině mu hrozí až 15 let vězení. „Jel jsem tam z vlastní iniciativy. Chtěl jsem poznat, co se tam děje, a nějakým způsobem pomoct. Kolovaly informace, že NATO chce rozpoutat válku s Ruskem,“ řekl dnes sedmapadesátiletý Ouřecký u pražského městského soudu. Na otázku soudkyně, kde tyto informace kolovaly, odpověděl, že po internetu a mezi lidmi.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
