Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
„Budeme diskutovat o tom, co můžeme dále udělat pro Ukrajinu. Čekáme na návrh Komise ohledně použití zmrazených ruských aktiv, už delší dobu žádáme o to, aby byla použita pro Ukrajinu,“ prohlásila premiérka Lotyšska Evika Siliňová. „Také se těším na návrhy a debatu, jak posílit východní křídlo Evropské unie,“ dodala při příjezdu na kodaňský summit EU a EPC.
Rusko v září zintenzivnilo své vzdušné útoky střelami a drony dlouhého doletu na Ukrajinu, napsala agentura AFP, která zanalyzovala data ukrajinského letectva. Vyplývá z nich, že ruská armáda během nočních úderů vyslala uplynulý měsíc na sousední zemi 5638 bezpilotních letounů dlouhého doletu a 185 střel, což je nárůst oproti srpnu o 36 procent. Ukrajinské vzdušné síly přitom podle svých údajů zachytily 87 procent ruských dronů a 68 procent střel.
Moskva dočasně omezila své útoky před summitem ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějšku Donalda Trumpa, který se konal v polovině srpna na Aljašce, napsala AFP. Dodala, že setkání ale nepřineslo v mírovém úsilí šéfa Bílého domu pokrok a Moskva v září uvedla, že bude pokračovat ve své ofenzivě na Ukrajině.
V září Rusko také podniklo dosud nejrozsáhlejší vzdušný útok na Ukrajinu během této války, když v noci ze 6. na 7. září vyslalo na Ukrajinu 810 dronů, podotkla AFP. Úder zasáhl vládní objekt v centru Kyjeva, což se stalo během současné ruské agrese poprvé. Agentura ke své analýze poznamenala, že data obsahují původní odhady ukrajinských vzdušných sil o počtu dronů a střel, které byly detekovány při nočních ruských úderech.
„Jde o plány na nelegální zabavení ruského majetku, rusky řečeno – o zlodějinu,“ komentoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov plány Evropské komise, které předpokládají použití zmrazených ruských aktiv v Evropě pro úvěr Ukrajině.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
