Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.

Maďarsko uzavřelo desetiletou smlouvu o dodávkách plynu s britskou energetickou společností Shell. Na okraj plynárenské konference Gastech v Miláně to řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Plyn se bude do Maďarska přepravovat pomocí plynovodů v České republice a Německu. Smlouva je jedním z prvních kroků Budapešti k odklonu od dodávek plynu z Ruska, uvedla agentura Bloomberg.
Shell by v rámci dohody měl do Maďarska v rozmezí deseti let dodat dvě miliardy krychlových metrů plynu, dodávky by měly začít v příštím roce. „Jednáme o dalších kontraktech s jinými západními dodavateli, ale zatím nemůžeme nic oznámit,“ uvedl Szijjártó.
Maďarsko v roce 2021 podepsalo 15letou smlouvu, v rámci které od ruské plynárenské společnosti Gazprom dostává 4,5 miliardy krychlových metrů plynu ročně. Proto Maďarsko dosud plány EU na odchod od ruského plynu kritizovalo; po začátku ruské invaze na Ukrajinu své energetické vztahy s Ruskem dokonce posilovalo. Nyní se však zdá, že Budapešť začala hledat alternativní zdroje dodávek, píše Bloomberg.

„Z důvodu bezpečnosti státu uzavřeme hranici s Běloruskem, včetně železničních přechodů, v souvislosti s manévry Zapad v noci ze čtvrtka na pátek,“ oznámil polský premiér Donald Tusk. Vojenské cvičení Západ organizuje Rusko s Běloruskem, potažmo dalšími spojenci, jednou za čtyři roky, účastní se i statisíce vojáků.

Vadym Filaškin, který stojí v čele ukrajinské správy Doněcké oblasti, jež je z větší části okupovaná Ruskem, uvedl, že mrtvých po dnešním ruském útoku je podle dosavadních informací 21 a zhruba stejný je počet zraněných. „Nejde o válečné akce - je to čirý terorismus,“ napsal na telegramu. Na místě podle něj nadále zasahují záchranáři i policisté.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.