Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.

Lídři Severní Koreje, Ruska a Číny se poprvé od konce studené války v roce 1991 setkají na jedné akci. Kim Čong-un a Vladimir Putin přijedou 3. září do Pekingu na vojenskou přehlídku k 80. výročí konce druhé světové války. Ve hře je také možný společný summit představitelů těchto zemí, které tvoří "frontu" proti sílící spolupráci Jižní Koreje a jejích spojenců. Obě dvě země také pomáhají Rusku ve válce proti Ukrajině, byť se Čína snaží vypadat nestranně.

Ukrajinské drony dnes v Azovském moři zasáhly ruskou raketovou korvetu třídy Bujan-M sloužící jako nosič střel s plochou dráhou letu Kalibr, používaných k útokům na Ukrajinu, a donutily ji k odplutí, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka HUR. Jeden dron nejprve zasáhl radar plavidla, další pak bok lodi.

Ruský prezident Vladimir Putin musí zasednout k jednacímu stolu, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová po telefonátech s prezidenty Ukrajiny a USA Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem. Se státníky se spojila kvůli dnešnímu ruskému útoku na Kyjev, při kterém zahynulo nejméně 18 lidí.
„Musíme Ukrajině zajistit spravedlivý a trvalý mír s pevnými a důvěryhodnými bezpečnostními zárukami, které zemi promění v ocelového dikobraza,“ uvedla von der Leyenová na síti X, kde také informovala, že dnes kvůli nejnovějšímu ruskému útoku hovořila s prezidenty Ukrajiny a Spojených států.
Evropa je podle ní připravená se do takového procesu plně zapojit. „Například náš nový finanční nástroj SAFE bude důležitý pro posílení odvážných ukrajinských ozbrojených sil,“ doplnila předsedkyně Evropské komise.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.