Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Poslankyně ukrajinského parlamentu Inna Sovsun řekla serveru CNN, že i když si lidé v její zemi přejí konec války, nebudou v mírových rozhovorech věřit slovům ruského prezidenta Vladimira Putina.
„Putinovi a čemukoli, co říká, v žádném případě nebudeme věřit, ne po všem, čím jsme si prošli, a ne po všech vraždách a veškeré zkáze, kterou způsobil,“ řekla.
Sovsun uvedla, že lidé jsou unavení a navzdory rozhovorům na vysoké úrovni mezi světovými lídry nic nenasvědčuje tomu, že by se něco měnilo.
„Každou noc vidíme útoky. Ve čtyři hodiny ráno jsme tady v Kyjevě měli poplach před náletem,“ dodala.
Sovsun vyzvala USA a Evropu k pevným slibům, včetně „mírových misí v terénu“.
Britský premiér Keir Starmer pro BBC uvedl, že jednání o bezpečnostních zárukách budou pokračovat dnes.
„Nyní budeme s USA na těchto bezpečnostních zárukách spolupracovat,“ řekl v pondělí BBC ve Washingtonu, D.C. „Udělili jsme úkol našim týmům. Některé z nich dokonce zítra dorazí, aby na tom začaly podrobně pracovat.“
Starmer novinářům řekl, že jedním z klíčových výsledků jednání v Bílém domě byla dohoda, že 30 zemí, nazývaných „Koalice ochotných“, bude pracovat na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a zahájí koordinované úsilí s USA.
Zelenskyj v pondělí uvedl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu budou formalizovány do 10 dnů. Součástí těchto záruk jsou plány, že Ukrajina nakoupí americké zbraně v hodnotě 90 miliard dolarů prostřednictvím evropského financování, uvádí server CNN.
Schůzka s ruským vůdcem „je nezbytná pro řešení citlivých otázek“, napsal na sociální síti Zelenskyj, který podle ukrajinských médií hodlá s Putinem jednat o ruských územních požadavcích.
Na telegramu Zelenskyj uvedl, že v Bílém domě se jednalo o bezpečnostních zárukách. „To je klíčová otázka pro začátek konce války. Vážíme si důležitého signálu ze strany USA o jejich připravenosti je podporovat a být součástí,“ napsal.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
