Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Drtivá většina Němců je přesvědčena, že páteční schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem nepřinese příměří ve válce na Ukrajině. Vyplývá to z průzkumu pro veřejnoprávní televizi ZDF, podle něhož jen 13 procent dotázaných očekává, že se Trumpovi podaří vyjednat klid zbraní; 84 procent lidí si to nemyslí.
Podle ZDF negativní očekávání Němců souvisí i s tím, co si myslí o Putinovi, který plnohodnotnou válku proti Ukrajině před třemi a půl lety rozpoutal. Jen 14 procent dotázaných je totiž přesvědčeno, že Putin má skutečný zájem na trvalém příměří, 82 procent to vidí opačně.
Ještě větší procento Němců - 89 - má za důležité či velmi důležité, aby se jednání zúčastnil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Opačný názor má devět procent.
Americký prezident Donald Trump řekl evropským představitelům, že jeho cílem na páteční schůzce s ruským protějškem Vladimirem Putinem je příměří na Ukrajině a nemá v plánu během ní diskutovat o dělení území.
V noci na dnešek to uvedla stanice NBC News s odvoláním na dva evropské činitele a tři další osoby obeznámené s hovorem. Ve středu se odehrály tři videokonference, ve kterých evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.
Dobré ráno, vážení čtenáři. V červenci bylo zabito nebo zraněno na Ukrajině nejvíce civilistů od května 2022, uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) ve své nejnovější zprávě. Kvůli bojům v uplynulém měsíci podle ní zahynulo nejméně 286 lidí a dalších 1388 jich utrpělo zranění, naprostá většina na území kontrolovaném Kyjevem, na které útočí ruská invazní armáda.
„Počet civilních obětí na Ukrajině dosáhl už druhý měsíc po sobě nového tříletého maxima,“ uvedla vedoucí mise Danielle Bellová. „Jen v prvních třech měsících poté, co Ruská federace zahájila svou totální invazi na Ukrajinu, bylo zabito a zraněno (měsíčně) více lidí než v uplynulém měsíci,“ dodala. Rusko vtrhlo do sousední země 24. února 2022
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
