Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Důležité je, že Evropa a Spojené státy ladí noty, řekl před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem český ministr zahraničí Jan Lipavský. Za důležité považuje trvat na základních principech, že hranice se nemění silou a že suverenita Ukrajiny nemá být okleštěna silou. Užitečné by podle Lipavského bylo i to, kdyby Trump Rusku připomenul, že jako jaderná velmoc má respektovat své závazky.
Několik desítek lidí se dnes sešlo před budovou amerického velvyslanectví v Praze k tichému protestu s názvem Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu! Před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tak chtěli připomenout historickou zkušenost z Mnichova 1938, kdy byly v zájmu míru obětovány části Československa. Demonstranti se obávají možného politického tlaku na ústupky vůči ruské agresi.
Před prostranství americké ambasády si protestující přinesli ukrajinské vlajky a transparenty varujícími před zaprodáním Ukrajiny. Akci svolala iniciativa Občanský rozcestník s podporou spolků Milion chvilek pro demokracii a Kaputin.
![](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/protest-praha-cesko-ukrajina-appeasement-ambasada-usa-velvyslanectvi-summit-trump-putin/Zml0LWluLzk3OHg5OTk5L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6bm9fdXBzY2FsZSgpOmZvY2FsKDE4Nng0ODQ6MTU2Nng4MzcpL2ltZw/9559763.jpg?v=0&st=6ccdi5KScg6eBAsBxjSlnYfy2baTlBOxNqF_a3m-lNs&ts=1600812000&e=0 ""Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).")
![](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/protest-praha-cesko-ukrajina-appeasement-ambasada-usa-velvyslanectvi-summit-trump-putin/Zml0LWluLzk3OHg5OTk5L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6bm9fdXBzY2FsZSgpOmZvY2FsKDU1MXg1NTc6NTg4eDU5OCkvaW1n/9559762.jpg?v=0&st=hml2M0AWZqRE3uZiqMc-Q9FJawI402SCTv_gGMMaCU0&ts=1600812000&e=0 ""Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).")
![](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/protest-praha-cesko-ukrajina-appeasement-ambasada-usa-velvyslanectvi-summit-trump-putin/Zml0LWluLzk3OHg5OTk5L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6bm9fdXBzY2FsZSgpOmZvY2FsKDk1eDMwNToxMTkzeDc0NCkvaW1n/9559761.jpg?v=0&st=KF4aTt19sl-JFzmiIAglqPDVltbChy9OlasyLRQOU7o&ts=1600812000&e=0 ""Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).")
![](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/protest-praha-cesko-ukrajina-appeasement-ambasada-usa-velvyslanectvi-summit-trump-putin/Zml0LWluLzk3OHg5OTk5L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6bm9fdXBzY2FsZSgpOmZvY2FsKDI1NHgxMDY6MTM1MXg3NjcpL2ltZw/9559760.jpg?v=0&st=ZAsjszB3deeGLEcQSMsUq3vX9IW4Rn6IS8etWfeXeMI&ts=1600812000&e=0 ""Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).")
„Mírová jednání, která mají význam, lze vést jen v kontextu příměří nebo trvajícího a významného klidu zbraní,“ uvedli německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří spolupředsedali dnešnímu dálkovému jednání koalice ochotných. Pokud Vladimir Putin nebude na pátečním rusko-americkém summitu s příměřím souhlasit, je podle nich třeba uvalit na Rusko další sankce, které by zvýšily tlak na ruské válečné hospodářství.
Trojice státníků rovněž v prohlášení odmítla, aby se mezinárodní hranice měnily za použití násilí. „Ukrajina musí dostat robustní a důvěryhodné bezpečnostní garance, aby mohla účinně bránit svou suverenitu a územní celistvost,“ uvedly dále Německo, Británie a Francie. Koalice ochotných je podle nich připravena hrát v tomto směru „aktivní roli, a to i prostřednictvím plánů těch, kteří jsou ochotni nasadit zklidňující síly, jakmile přestanou nepřátelské akce“.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
