Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Ruský vojenský soud vyměřil osm let vězení opoziční novinářce Faridě Kurbangalejevové, kterou shledal vinnou z ospravedlňování a propagace terorismu nebo šíření lživých zpráv o ruské armádě. Soud vynesl verdikt v nepřítomnosti Kurbangalejevové, která žije v Česku. Pražský soud v květnu rozhodl, že Česko žurnalistku do Ruska nevydá. Novinářka obvinění odmítla už dříve jako naprosto vykonstruovaná.
Ruské úřady začaly stíhat Kurbangalejevovou kvůli jejímu loňskému rozhovoru s Alexejem Baranovským, členem uskupení Legie Svoboda Rusku, které bojuje proti ruským invazním vojskům na straně Ukrajiny, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Žurnalistku prokuratura obvinila také z šíření lživých informací o ruské armádě.
Baranovského soud v jeho nepřítomnosti odsoudil k šesti letům vězení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že v telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem projednal dodávky střel a financování dronů. Francie má Ukrajině pomoci také s přípravou dalších pilotů.
Zelenskyj na síti X uvedl, že s Macronem jednali o situaci na frontě i o možnostech posílení ukrajinské protivzdušné obrany, a to hlavně dodávkami střel a financováním stíhacích dronů. „S Francií a dalšími partnery připravíme společná rozhodnutí na úrovni ministrů obrany a zahraničí o nových krocích zaměřených na ochranu našich občanů před ruskými údery,“ napsal.
„Hlavně bych chtěl zdůraznit naši dohodu o výcviku pilotů pro stíhačky Mirage - Francie je připravená trénovat další piloty na dalších strojích,“ uvedl Zelenskyj a dodal, že při více než hodinu dlouhém telefonátu hovořili také o koordinaci dalších politických kroků.
Češi se nyní více obávají sucha a politiky Ruska, naopak se od posledního měření před čtyřmi lety zmírnily jejich obavy z příchodu migrantů. I nadále považují lidé za největší nebezpečí pro Česko islámský fundamentalismus, terorismus a mezinárodní organizovaný zločin, vyplývá z průzkumu agentury STEM.
Pohled veřejnosti na islámský fundamentalismus, terorismus a mezinárodní organizovaný zločin se za čtyři roky téměř nezměnil. Nadále je lidé vnímají jako největší hrozby. Za velmi velké nebezpečí je zvolila minimálně polovina dotázaných, další pětina je považuje nza velké nebezpečí.
Zatímco v roce 2021 se příchodu uprchlíků velmi obávaly tři čtvrtiny lidí, letos to bylo 58 procent respondentů. Méně obav mají lidé z politiky Číny a cizích zpravodajských služeb. Naopak se za čtyři roky zvýšily obavy lidí z politiky Ruska. Minulý průzkum se konal ještě před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. Více obav mají nyní Češi také z politických rozhodnutí Evropské unie a politiky USA.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
