Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
“Jsme solidární se Spojeným královstvím a jednotní s členskými zeměmi EU a spojenci v NATO," reagovala česká diplomacie na nové britské sankce proti agentům, sabotérům a hackerům ruské vojenské rozvědy GRU. Už v roce 2021 uvedl tehdejší premiér Andrej Babiš, že příslušníci GRU jsou podle českých bezpečnostních složek odpovědní za výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.
Itálii a ČR spojují podobné pohledy na řešení mnoha otázek a výzev, ať už jde o pomoc Ukrajině, nebo o bezpečnostní situaci na Blízkém východě či v Africe. Po jednání s italským protějškem Guidem Crosettem v Římě to uvedla ministryně obrany Jana Černochová. Jednali o obranně-průmyslové spolupráci či o společném působení ve vojenských operacích, uvedlo ministerstvo obrany v tiskové zprávě.
Itálie je pro ČR důležitým partnerem, napsala Černochová. „Spojuje nás nejen legionářská minulost nebo současné působení příslušníků naší Vojenské policie s italskými karabiniéry na misi v Kosovu, ale také podobné pohledy na řešení mnoha dalších otázek a výzev. Ať už jde o pomoc Ukrajině, nebo o bezpečnostní situaci na Blízkém východě či v Africe,“ uvedla. Tématem jednání ministrů byl také projekt na pořízení 24 amerických letounů F-35. Finální montáž prvních 12 letadel pro ČR se má uskutečnit v italském závodu Cameri.
Součástí osmnáctého balíčku sankcí proti Rusku, na kterém se dnes shodli zástupci členských států Evropské unie, je i zrušení výjimky na dovoz ruské ropy do Česka. V tiskové zprávě o přijetí sankcí to oznámila Rada EU, tedy členské země bloku. Krok není překvapivý, neboť české ministerstvo průmyslu již loni v listopadu uvedlo, že nevidí důvod výjimku prodlužovat.
„Rada se rozhodla ukončit výjimku pro dovoz ropy z Ruska do Česka,“ uvedla Rada EU. Na ropě z Ruska je Česko nezávislé, a to díky rozšíření Transalpinského ropovodu (TAL), ke kterému je země připojena přes produktovod IKL.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
