Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Evropská centrální banka (ECB) příští rok otestuje odolnost bankovního sektoru v eurozóně vůči geopolitickým rizikům. ECB již delší dobu varuje, že geopolitický vývoj patří mezi největší rizika pro banky v eurozóně. Toto varování přichází v době války mezi Ruskem a Ukrajinou, konfliktů na Blízkém východě a obchodní války vyvolané americkým prezidentem Donaldem Trumpem, upozorňuje Reuters. ECB hodlá prověřit připravenost bank na tento typ rizik. Banky vyzve, aby vyhodnotily, jaké geopolitické scénáře by mohly mít vážné dopady na jejich solventnost.
Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších pět osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Omezení se týkají pěti členů ruské justice, kteří hráli klíčovou roli při odsouzení moskevského komunálního politika Alexeje Gorinova, uvedl po skončení dnešního jednání český ministr zahraničí Jan Lipavský. Jejich zařazení na sankční seznam Evropské unie navrhla právě Česká republika.
„Sankcionujeme soudce odpovědné za politicky motivované rozsudky vůči představitelům ruské opozice,“ informovalo na sociální síti X Stálé zastoupení České republiky při EU. „Česká republika dlouhodobě podporuje demokraticky smýšlející hlasy v Rusku. Dnešními sankcemi vysíláme varování, že osoby podílející se na represích vůči odpůrcům Putinova režimu budou čelit následkům,“ dodalo.
Ruský vojenský soud loni v listopadu na základě obžaloby ze schvalování terorismu uložil Gorinovovi tři roky vězení. Politik, který je známým kritikem války na Ukrajině a odsuzuje ruskou agresi, si přitom odpykává další sedmiletý trest uložený dříve.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes v souladu s očekáváním podal demisi. Na sociálních sítích zveřejnil svůj rezignační dopis. Ve funkci byl od března 2020, a stal se tak nejdéle sloužícím předsedou ukrajinské vlády od roku 1991, kdy vyhlášení ukrajinské nezávislosti přispělo k rozpadu Sovětského svazu. Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí navrhl na Šmyhalovo místo dosavadní místopředsedkyni vlády Juliji Svyrydenkovou.
„Děkuji našim obráncům a obránkyním, kteří drží frontu a chrání Ukrajinu! Děkuji prezidentovi Ukrajiny Volodymyru Zelenskému za důvěru!“ uvedl Šmyhal v příspěvku na platformě Telegram, k němuž připojil kopii rezignačního dopisu.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
