Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Ukrajinský parlament povolil protipěchotní miny. „Nejvyšší rada právě hlasovala pro zastavení platnosti Ottawské úmluvy v případě Ukrajiny. Je to historické rozhodnutí, která nám vrací právo používat a vyrábět protipěchotní miny - důležitý prvek ženijní obrany na bojišti,“ uvedl poslanec Roman Kostenko. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a invazní vojska podle Kostenka miny běžně používají. „Nemůžeme dál bojovat se svázanýma rukama,“ dodal poslanec.
Prezident Volodymyr Zelenskyj odpoledne na síti X napsal, že bezodkladně podepsal normy nyní schválené parlamentem, mezi nimi i ten o odstoupení Kyjeva od Ottawské úmluvy. „Budeme schopni dosáhnout přinejmenším parity v silách a prostředcích nezbytných k obraně před ruskou agresí,“ uvedl prezident a také upozornil, že Moskva není signatářem úmluvy.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová doufá, že nový sankční balík proti Rusku se podaří schválit ve středu. Evropská komise podle ní reagovala na obavy, kvůli kterým Slovensko balík blokuje. Nyní je míč na slovenské straně hřiště, prohlásila Kallasová po skončení dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu.
Zástupce Slovenska dostal pokyn, aby dnes požádal o odklad hlasování o návrhu 18. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku, uvedl v prohlášení slovenský premiér Robert Fico. Nově Fico za nejlepší řešení situace označil udělení výjimky Slovensku na dovoz ruského plynu do roku 2034 v souladu se smlouvou, kterou má jeho země uzavřenou s ruským koncernem Gazprom; takovou výjimku Evropská komise (EK) podle něj ovšem odmítá.
Bratislava blokuje schválení nových sankcí vůči Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině kvůli jinému návrhu EK, a to postupně zastavit do konce roku 2027 dovoz ruského plynu do EU. V této záležitosti slovenská vláda žádá od EK záruky. Fico až dosud veřejně nezmiňoval, že chce dosáhnout výjimku na dovoz ruského plynu. Návrh zastavit dovoz ruského plynu předseda slovenské vlády opakovaně kritizuje a dnes ho označil za imbecilní.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
