Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že dodávky Ukrajině ze strany Spojených států pokračují. Je tak podle něj zjevné, že Kyjev nespěchá se třetím kolem mírových jednání, zatímco Moskva je na ně připravena. Podle Ukrajiny i řady západních představitelů ale ve skutečnosti Rusko příměří nechce.
Stovky tisíc lidí na Ukrajině jsou postiženy posttraumatickou stresovou poruchou, miliony dalších pak jinými obtížemi v oblasti duševního zdraví. Na dnešním briefingu v Praze to řekl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. České organizace, například Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví nebo SANAE, uskutečňují projekty přímo na místě na pomoc obyvatelům zasaženým válkou.
„Ukrajina je země, která ještě před pár lety měla 40 milionů obyvatel. Dneska jich na Ukrajině žije zhruba 28 milionů. Je to země, která registruje 1,5 milionu válečných veteránů,“ řekl Kopečný. „A zároveň je to země, kde jsou stovky tisíc lidí velmi výrazně postiženy posttraumatickou stresovou poruchou a miliony lidí jsou postiženy jinými obtížemi v oblasti duševního zdraví,“ dodal. Čísla se podle něj mohou rychle zvyšovat, neboť například když se válečný veterán vrátí k rodině, to, jak zvládá traumata z války, poté může rozkládat rodinu i celé komunity.
Plán obnovy pro Ukrajinu by měl být postavený podobně jako Marshallův plán po druhé světové válce na bázi především úvěrů doplněných granty. Na dnešním briefingu v Praze to řekl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. O potřebě nového Marshallova plánu pro Ukrajinu hovořil minulý týden na konferenci v Římě i prezident Petr Pavel. Česko bylo podle Kopečného jednou ze tří zemí zastoupených prezidentem, kromě Pavla to byli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezidentka Moldavska Maia Sanduová.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
