Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.

Americký prezident Donald Trump je zklamaný, že Rusko není pružnější ohledně ukončení války na Ukrajině, uvedl dnes podle Reuters šéf americké diplomacie Marco Rubio po setkání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Podle Rubia je potřeba stanovit plán, jak konflikt ukončit. Trumpova administrativa jedná s americkým Senátem o tom, jak by měly vypadat nové sankce proti Rusku, řekl americký ministr. Vrcholní diplomaté Ruska a USA se sešli na okraj jednání ministrů zahraničí zemí ze Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v Kuala Lumpuru.
Rubio uvedl, že na 50minutovém jednání zdůraznil Trumpovo zklamání z nedostatečného pokroku k uzavření míru mezi Kyjevem a Moskvou. Americký ministr rozhovor s Lavrovem označil za upřímný a důležitý. Rubio po skončení schůzky na Lavrova zamrkal, zatímco oba ignorovali novináře, kteří na ně pokřikovali otázky, píše agentura AP.

Základem plánu pro obnovu Ukrajiny musí být globální politická koalice, která spojí členské státy Evropské unie s demokratickými partnery, jako jsou Spojené státy, Británie, Kanada či Japonsko. O prioritách rekonstrukce, zajištění zdrojů a dodávek je nutné rozhodovat centralizovaně, obnova také musí být vedena soukromými investory. V projevu na dnešní mezinárodní konferenci v Římě to řekl český prezident Petr Pavel.

Rusko se nedomnívá, že mírová jednání o válce na Ukrajině ustrnula na mrtvém bodě, a svých cílů chce stále dosáhnout politickými a diplomatickými prostředky. Prohlásil to dnes podle tiskových agentur mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva ani Kyjev zatím neoznámily datum možného třetího kola přímých rozhovorů, které se uskutečnily v předchozích dvou měsících v Istanbulu.
„Ne, to si nemyslím. V tuto chvíli to nelze říci,“ řekl Peskov na pravidelném denním brífinku na dotaz novináře, zda je mírový proces na mrtvém bodě kvůli komentářům amerického prezidenta Donalda Trumpa a obnovení dodávek amerických zbraní na Ukrajinu.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.