Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Akcionáři největší ruské banky Sberbank schválili za loňský rok výplatu rekordní dividendy v objemu 786,9 miliardy rublů (212,2 miliardy Kč). Polovinu této částky získá stát, který je většinovým vlastníkem banky. Uvedla to dnes agentura Reuters.
Dividendy od banky tvoří významný příjem ruského rozpočtu. Vláda tak může udržovat vysoké výdaje, zejména na válečné úsilí na Ukrajině. To potvrdil v prohlášení i ministr financí Anton Siluanov, který uvedl, že rekordní výplata dividend od banky umožní zvýšit efektivitu státních výdajů a zajistit stabilitu ruského finančního systému.
Evropská unie a Ukrajina dosáhly předběžné dohody o budoucím vývozu zemědělských produktů do nynější sedmadvacítky, oznámil eurokomisař Maroš Šefčovič. Dohodu označil za vyváženou, spravedlivou a realistickou.
Evropská unie měla s Ukrajinou uzavřenou dohodu o volném obchodu, ale v důsledku ruské invaze v roce 2022 zašla ještě dál a zrušila zbývající poplatky. Platnost těchto opatření ale vypršela letos 5. června a Brusel je nahradil takzvanými přechodnými opatřeními na dobu, než obě strany aktualizují vzájemnou obchodní dohodu.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul po jednání se Sybihou uvedl, že Německo a Ukrajina posílí spolupráci ve vojenském průmyslu. Označil ji za „trumf“ a „logické pokračování našich materiálních dodávek“. Cílem podle něj je, aby Ukrajina mohla „vyrábět více a rychleji pro vlastní obranu“. Německé podniky podle něj mohou naopak těžit z ukrajinských zkušeností.
Podle Sybihy se dnešní ruská armáda liší od té z roku 2022, kdy zemi v plném rozsahu napadla. „Získávají zkušenosti, na bojišti používají i nové technologie a testují prototypy,“ uvedl s tím, že to představuje nebezpečí nejen pro Ukrajinu, ale také pro země NATO.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
