Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Šéf ruské rozvědky (SVR) Sergej Naryškin dnes v ruské státní televizi oznámil, že telefonicky hovořil s ředitelem americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johnem Ratcliffem. Naryškin uvedl, že se s Ratcliffem dohodli, že se mohou kdykoliv kontaktovat, píší agentury.
„Telefonicky jsem mluvil se svým americkým protějškem a domluvili jsme se, že si můžeme kdykoli zavolat a prodiskutovat otázky, které nás zajímají,“ řekl Naryškin, aniž by uvedl podrobnosti. Naposledy podle oficiální zprávy telefonoval s šéfem CIA 11. března.
Evropští spojenci jsou dnes zajedno v tom, že zřejmě nejsilnějším argumentem, který by mohl přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jednal o míru na Ukrajině, je ekonomika a finance, nikoli vojenské prostředky. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News to řekl prezident Petr Pavel. Nynější sankce vůči Rusku podle něj nejsou dostatečně silné, případně se je Rusko naučilo obcházet. Nejsou proto rozhodujícím faktorem, který by Putina dotlačil k jednacímu stolu.
„Na jedné straně musíme podporovat Ukrajinu vojensky, protože stále jde o to, aby udržela co nejvíce ze svého území, aby její vyjednávací pozice v jednání, které v nějakém okamžiku začnou, aby byla co nejsilnější. Ale na druhé straně, Rusko bude asi ochotno jednat pouze tehdy, když ucítí, že nemá jinou možnost,“ míní prezident.
Ruská vojska dobyla obec Novoukrajinka, která leží v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámilo podle RIA Novosti ruské ministerstvo obrany.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
