Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Rusko si předvolalo německého velvyslance v Moskvě Alexandera Grafa Lambsdorffa, aby ho informovalo o odvetných opatřeních za pronásledování ruských novinářů v Německu. Událost označila agentura DPA za spor o přístup ke zpravodajům ruských státních médií v Německu. Berlín od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stojí za Kyjevem a podniká kroky proti šíření ruské propagandy a dezinformací nejen ve sdělovacích prostředcích.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek obvinila Německo ze svévolného zacházení s ruskými novináři a vyzvala Berlín k plnění závazků týkajících se ochrany svobodné práce médií a zajištění plurality názorů. Prohlásila také, že německé jednání není namířeno jen proti ruským novinářům, ale také proti jejich rodinám. Cílem postupu Berlína je podle ní donutit ruské novináře opustit zemi.
Ruská média v této souvislosti informovala o případu pracovníka ruského státního mediálního domu, který by měl opustit Německo, neboť mu imigrační úřady neprodloužily povolení k pobytu. Jeho ženě a dětem pak úřady prozatím odebraly pasy, uvedla ruská média.
Při ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynuli tři lidé a dalších 14 utrpělo zranění, řekl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti.
Na Ukrajině od počátku ruské invaze v únoru 2022 do letošního dubna při útocích dronů krátkého doletu zahynulo nejméně 395 civilistů, dalších více než 2630 utrpělo zranění. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) to uvedla v nově zveřejněné zprávě, podle které se většina úmrtí a zranění stala po ruských úderech na neokupovaná území Ukrajiny.
Zpráva zdokumentovala případy, při kterých operátoři bezpilotních prostředků útočili na civilisty jedoucí v soukromých autech, autobusech, při chůzi venku, při humanitární práci či při pomáhání s evakuací. HRMMU eviduje i údery na jasně označené sanitní vozy.
„Ačkoli jsou samy o sobě méně ničivé než dělostřelecká palba či rakety, tak rozsah a rostoucí četnost útoků dronů krátkého doletu z nich udělaly jednu z nejsmrtonosnějších zbraní na Ukrajině,“ uvedla vedoucí mise Danielle Bellová. Poznamenala, že dronové útoky přinášejí utrpení, vyvolávají strach a vážně narušují každodenní život, u frontových regionů pak lidem komplikují přístup k základním službám.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
