Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP, na kterém se dnes shodly členské státy Severoatlantické aliance, není úlitbou americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Dnes to na tiskové konferenci po aliančním summitu prohlásil generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj státy aliance musí výdaje zvýšit, aby dokázaly čelit hrozbám z Ruska, které je podle Rutteho hrozbou v krátkodobé i dlouhodobé perspektivě.
„Dnešní rozhodnutí NATO výrazně posílí,“ uvedl Rutte. Dodal, že státy se dohodly, že zvýší své výdaje na armádu, zbraně a další obranné aktivity na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP půjdou na aktivity, které s obranou souvisejí.
Ukrajinské úřady v Charkově zadržely devatenáctiletou dívku, kterou podezírají, že na zakázku Rusů spáchala atentát na ukrajinské vojáky. Jako dar od dobrovolníků totiž vojákům předala skútr napěchovaný výbušninami. Při explozi jeden voják zahynul a druhý byl zraněn, napsal dnes server Ukrajinska pravda, který se odvolává na kontrarozvědku, policii a prokuraturu.
Rusové podle vyšetřovatelů využili ke zverbování skutečnost, že si dívka hledala práci prostřednictvím sociálních sítí. Podle jejich pokynů si opatřila chemikálie používané v domácnostech, které posloužily k výrobě improvizovaného výbušného zařízení. To odpálili ruští agenti na dálku, když dívka dovezla skútr na místo, kam posléze dorazili i vojáci, aby si skútr odvezli, tvrdí ukrajinské úřady.
Všechny členské státy Severoatlantické aliance (NATO) potvrdily závazek zvýšit obranné výdaje do výše pěti procent hrubého domácího produktu (HDP) v horizontu deseti let. Na dnešní tiskové konferenci po summitu NATO v Haagu to řekl český prezident Petr Pavel.
Shoda spojenců podle něj znamená návrat k tomu, kvůli čemu aliance vznikla, tedy k principům kolektivní obrany, ale i odpovědnosti jednotlivých zemí za svoji připravenost. Ačkoli výhrady k plánu výdajů původně vyjádřilo například Španělsko, dnes cíl na summitu nikdo explicitně neodmítl, řekl Pavel. Někteří lídři států zdůraznili, že je podstatné, co za peníze bude pořízeno, doplnil.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
