Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Vláda dnes schválila novou koncepci zahraniční politiky. Zásadním posunem oproti minulosti je důraz na bezpečnost jako hlavní cíl, řekl novinářům po jednání kabinetu ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Koncepce měla být původně hotová v polovině roku 2023, nahrazuje dosavadní strategii z roku 2015. Přímo také navazuje na bezpečnostní strategii z roku 2023.
„Česko leží v regionu, který je opakovaně cílem imperiální politiky Ruska. Je proto v našem životním zájmu, aby v agresi vůči Ukrajině neuspělo a od plánů na jakoukoliv další agresi v Evropě bylo účinně odstrašeno,“ uvedl v tiskové zprávě Lipavský.
NATO požádá Německo, aby poskytlo sedm dalších brigád, tedy kolem 40.000 vojáků, na obranu Aliance, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na tři zdroje. Obranné uskupení prudce navyšuje své cíle v oblasti vojenských kapacit kvůli obavám z Ruska, které od února 2022 vede válku proti Ukrajině a zemím NATO opakovaně hrozí.
Celkový počet brigád, který budou muset spojenci poskytnout, se má podle jednoho zdroje zvýšit na 120 až 130. Nynější cíle počítají s 80 brigádami.
Ruský prezident Vladimir Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří ve válce na Ukrajině, myslí si americká hlava státu Donald Trump. Pokud se ukáže, že tomu tak skutečně je, odpoví Spojené státy jinak než dosud, tvrdil dnes Trump novinářům v Bílém domě.
Spojené státy na to ale podle Trumpa zhruba za týden přijdou. „Zjistíme, jestli nás tahá za nos, nebo ne — a pokud ano, zareagujeme trochu jinak,“ řekl Trump, který podle svých slov zatím nechtěl zavádět sankce vůči Rusku, aby nepokazil možnou dohodu.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
