Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Gruzínský soud nechal ve čtvrtek zadržet opozičního lídra Zuraba Džaparidzeho kvůli tomu, že se nedostavil k parlamentnímu vyšetřování. Opozice zmíněné vyšetřování považuje za politicky motivované, napsala agentura AP. Pokud soud shledá politika vinným, hrozí mu až jeden rok vězení. České ministerstvo zahraničí dnes vyjádřilo nad zadržením Džaparidzeho znepokojení a vyzvalo Tbilisi, aby dodržovalo demokratické hodnoty, zásady právního státu a respektovalo základní práva a svobody občanů.
Gruzínská policie před čtvrtečním slyšením zablokovala přístup k soudní budově v Tbilisi ve snaze zabránit politikovým příznivcům dostat se dovnitř. Do stísněné jednací místnosti byla nakonec vpuštěna jen hrstka lidí. Džaparidzeho právníci se dožadovali větší místnosti, a když jim soud nevyhověl, budovu na protest opustili.
Rusko a Ukrajina si vyměnily po 270 zajatých vojácích a 120 civilistech na každé straně, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany na telegramu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně výměnu na síti X potvrdil, na Ukrajinu se podle něj vrátilo celkem 390 osob a o víkendu budou výměny pokračovat. Podle Kyjeva i Moskvy je to součást dohody, k níž dospěly ruská a ukrajinská delegace před týdnem na jednání v Istanbulu. Delegace se tehdy domluvily na výměně tisíc za tisíc zajatců, což by byla dosud největší výměna za celou válku.
„Vracíme naše lidi domů. První fáze dohody o výměně 1000 za 1000 byla provedena,“ napsal na sociální síti Zelenskyj, který tam také zveřejnil fotografie vracejících se Ukrajinců. „V sobotu a neděli očekáváme pokračování výměny,“ poznamenal ukrajinský prezident.
V Orelské oblasti na jihozápadě centrálního Ruska se zřítil ruský vojenský vrtulník, jeho posádka zahynula, informovaly dnes ruské agentury s odvoláním na vyjádření vojenských úřadů. Počet obětí neupřesnily, podle neoficiálních informací zahynul pilot a palubní mechanik.
„V Orelské oblasti se při naplánovaném letu zřítil vrtulník Mi-8. Vrtulník se zřítil v neobydleném místě, pád nezpůsobil na zemi škody. Posádka zahynula. Předběžnou příčinou letecké katastrofy byla technická závada,“ uvedl Moskevský vojenský okruh, jehož vyjádření citovala ruská média. Na místo neštěstí odletěla vyšetřovací komise.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
