Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.

Prezident Petr Pavel na konferenci reVize Česka vyzval k posílení obranných výdajů. Podle něj vedle zvýšení bezpečnosti Česka pomůžou i civilnímu sektoru, navíc zemi přinesou ekonomický impulz. Zdůraznil, že výdaje na bezpečnost nejsou jen peníze utracené za zbraně a vojáky. Podle něj řada investic půjde například do infrastruktury. „V případě konfliktu budeme spíš územím, přes které se budou přesouvat jednotky a prostředky, ty investice do infrastruktury se ale také využijí v civilu,“ řekl.
Dalším příkladem jsou podle něj takzvané duální technologie využitelné ve vojenském i civilním sektoru. „Ukazuje to i vývoj na Ukrajině a masivní vývoj autonomních technologií, který se tam děje. Ty prostředky se mohou využít třeba v hydrologii, zemědělství, krizovém managementu při hlášení požárů. Devadesát procent z těch vojenských technologií bude mít využití i v civilu,“ řekl Pavel.

Pokud nebude dostatečná koordinace mezi Evropou a Spojenými státy při jednáních, která vede americký prezident Donald Trump o řešení konfliktu na Ukrajině, může být výsledek jednání škodlivý pro Ukrajinu i pro Evropu. Na konferenci reVize Česka to řekl prezident Petr Pavel. Evropští lídři podle něj musí americké administrativě neustále vysvětlovat, že mír na Ukrajině bude důležitý pro celou Evropu.
Rusko se podle Pavla nesnaží ze své agrese vůči Ukrajině získat pouze území, ale také uznání na globální scéně. I proto podle něj ruský prezident Vladimir Putin dává přednost jednání s Trumpem před debatami s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry, které nepovažuje za sobě rovné.
„Pro amerického prezidenta není tak důležité, jestli Ukrajina přijde o území, bude muset demilitarizovat nebo být neutrální. Větší motivací je zapsat se od historie jako někdo, kdo uzavřel ten deal a kdo přispěje k tomu narovnání americko-ruských vztahů,“ řekl Pavel.
„Austrálie posílá vysloužilé tanky Abrams na Ukrajinu navzdory námitkám USA,“ píše The Kyiv Independent. „Australský premiér Anthony Albanese potvrdil chystanou dodávku tanků při setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským 18. května v Římě.“
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.