Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Za ostudu pro Slovensko a za plivanec do tváře spojencům v Evropské unii a NATO označili představitelé slovenské opozice návštěvu premiéra Roberta Fica v Moskvě u příležitosti dnešních oslav 80. výročí porážky nacistického Německa.
Opozice zváží, zda na Fica v této souvislosti nepodá trestní oznámení pro podezření z vlastizrady. Naprostá většina evropských představitelů na protest proti pokračující ruské agresi na Ukrajině do Moskvy nejela.
„Je to ostuda pro Slovensko, je to zrada našich národních zájmů. Samotná cesta do Moskvy je jedním z nejhorších momentů slovenské zahraniční politiky,“ řekl novinářům předseda nejsilnějšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka.
Slovenští opoziční politici, kteří dlouhodobě kritizují Rusko za jeho invazi na Ukrajinu, už předem vyzývali Fica, aby do Moskvy neodjížděl.
Ministr zahraničí Jan Lipavský dnes ve Lvově spolu s některými kolegy ze zemí Evropské unie uctil památku padlých obránců Ukrajiny. Lipavský se ve Lvově zúčastní neformální schůzky ministrů zahraničí zemí EU, setkání s jejich ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou se zúčastní 17 ministrů, přítomný bude také šéf britské diplomacie David Lammy.
„Na Martově poli u Lyčakivského hřbitova jsme uctili památku padlých obránců Ukrajiny. Tam, kde se ještě před pár lety místní obyvatelé chodili opalovat, dnes přibývají hroby těch, kteří položili život za svobodu,“ napsal Lipavský na síti X. Ukrajina se už od února roku 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.
Setkání ministrů na Ukrajině se odehrává ve stejný den jako vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě, konaná u příležitosti 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem.
„Zatímco (ruský prezident Vladimir) Putin a jeho kámoši se předvádí na Rudém náměstí, považuji za důležité, abychom společně ukázali, že stojíme za Ukrajinou,“ uvedl Lipavský. Mezi hosty v Moskvě je slovenský premiér Robert Fico. „Zároveň dnes slavíme Den Evropy a ironické je, že ho Ukrajina začala slavit právě v tento den, 9. května, až po ruské invazi. Putin tedy dosáhl dvou věcí: rozšířil NATO a přiblížil Ukrajinu k Evropě,“ dodal.
Německo bude nadále podporovat Ukrajinu, aby se mohla efektivně bránit a bude rovněž pokračovat v tlaku na Rusko, uvedl nový německý kancléř Friedrich Merz v Bruselu. Jestliže Rusko nepřistoupí na nabídku 30denního příměří, se kterou přišel americký prezident Donald Trump, a nebude brát mírové rozhovory vážně, je Berlín připraven tlak na Moskvu prostřednictvím sankcí ještě navýšit, dodal Merz.
„Stojíme pevně na straně Ukrajiny a budeme dělat všechno pro to, aby tato válka skončila co nejdřív,“ prohlásil německý kancléř po setkání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Merz je na své první návštěvě Bruselu v roli šéfa spolkové vlády.
Již ve středu zamířil do Francie a následně do Polska, hovořil rovněž telefonicky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským vůdcem Volodymyrem Zelenským.
„Prezident Trump mě seznámil s plánem 30denní příměří, i německá vláda si myslí, že je to správná cesta, kterou se vydat,“ prohlásil Merz. Moskvu vyzval, aby na navrhované příměří přistoupila. „Jestliže se tak nestane, nebudeme váhat v navýšení tlaku na Rusko prostřednictvím sankcí,“ dodal. Ukrajina s americkým návrhem souhlasila, z Moskvy jasné pozitivní stanovisko nezaznělo.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
