Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Ruské síly protivzdušné obrany údajně zachytily několik ukrajinských dronů mířících k Moskvě, uvedl 7. května starosta města Sergej Sobjanin. Jedná o další vlnu útoků dronů zaměřených na ruské hlavní město před oslavami Dne vítězství. Útoky vedou k tomu, že jsou některá letiště v regionu uzavřena, uvádí The Kyiv Independent.
„Protivzdušná obrana ministerstva obrany odrazila další útok dronu na Moskvu,“ napsal Sobjanin na Telegramu a poznamenal, že trosky dopadly do několika oblastí, kde nyní pracují záchranné složky. Později potvrdil, že během večera bylo sestřeleno nejméně sedm dronů.
Do svěřenského fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nevojenskou pomoc pro Ukrajinu Česko poskytne dar 125 milionů korun. Dalších pět milionů korun dá ČR jako dar do svěřenského fondu NATO zaměřeného na budování kapacit v oblasti obrany a bezpečnosti. Na dnešním zasedání dary schválila vláda, vyplývá z výsledků jednání.
Za první čtyři měsíce letošního roku bylo do armády přijato 908 vojáků z povolání, cíl pro toto období byl 800 lidí. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí ministerstva obrany David Šíma. Na celý letošní rok je podle něj náborový cíl stanoven na 2100 vojáků. Náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) opakovaně poukazují na to, že se armáda potýká s nedostatkem lidí. Černochová na konci dubna uvedla, že v letošním roce má v plánu ze služby odejít 720 vojáků, armádě podle ní chybí 14.000 lidí.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
