Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Rozvoj rozsáhlých ukrajinských zdrojů bude vyžadovat obrovské investice a mnohé z regionů, ve kterých se tyto zdroje nacházejí, jsou v oblastech okupovaných Ruskem. Napsal to americký list The Wall Street Journal (WSJ). Spojené státy a Ukrajina ve středu podepsaly dohodu, která Američanům umožní přístup k ukrajinským nerostným surovinám. Dohoda má podle vlády prezidenta Donalda Trumpa pomoci kompenzovat pomoc Kyjevu v boji proti ruským okupantům.
Předpokládá se, že na Ukrajině jsou ložiska nejméně 20 z 50 nerostných surovin, které Washington považuje za strategicky důležité. Patří mezi ně lithium, grafit, titan, uran a vzácné zeminy, což je skupina 17 prvků, které jsou nezbytné například při výrobě mobilních telefonů či komponentů pro obranný průmysl. Jejich společná potenciální hodnota se podle analytiků odhaduje na biliony dolarů. Největší komerční zájem by mohl být o titan a lithium.
Americký ministr financí Scott Bessent podle agentury Reuters vyjádřil přesvědčení, že prezidentovi USA Donaldu Trumpovi umožní vyjednávat z pevnější pozice s Ruskem.
Bessent v rozhovoru s Fox Business dohodu o nerostných surovinách označil za plnohodnotné ekonomické partnerství. Úmluva podle něj „ukáže ruskému vedení, že mezi ukrajinským a americkým lidem, mezi našimi cíli, není žádný rozdíl“.
Po nočním útoku ruského bezpilotního letounu na ukrajinské hlavní město vybuchla 1. května v oblasti lesoparku v Kyjevě zpožděná kazetová munice a zranila jednu ženu, uvedl kyjevský starosta Vitalij Kličko.
Náčelník kyjevské městské vojenské správy Tymur Tkačenko uvedl, že v blízkosti parku bylo zaznamenáno „asi 10 výbuchů“, přičemž další výbuch poškodil střechu obytného domu.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
