Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.

Spojené státy jsou podle amerického ministra financí Scotta Bessenta připraveny ještě dnes podepsat dohodu s Ukrajinou o jejím nerostném bohatství. Kyjev ale podle něj chce ještě malé změny na poslední chvíli. Bessent to dnes řekl na zasedání kabinetu za účasti prezidenta Donalda Trumpa.
„Naše strana je připravená to podepsat toto odpoledne,“ podotkl Bessent, podle něhož je znění dohody stejné, jak se obě strany domluvily o víkendu. Ukrajina ale ještě chce určité změny, které však neupřesnil. „Jsme si jisti, že to přehodnotí,“ vyjádřil také své přesvědčení.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že malé skupiny ukrajinských vojáků jsou stále v Kurské oblasti na západě Ruska, kde se podle něj ukrývají ve sklepech a dalších úkrytech. Podle ruských médií také ukrajinské vojáky vybídl, ať složí zbraně a vzdají se.
Minulou sobotu náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov podal Putinovi hlášení o vyhnání ukrajinských sil ze západoruského regionu, kam Ukrajinci překvapivě vpadli na počátku loňského srpna, tedy před téměř devíti měsíci. Šlo o první vpád nepřátelských sil do Ruska od druhé světové války. Následující den Putin podle oznámení Kremlu zatelefonoval veliteli ruských sil a velitelům nejúspěšnějších jednotek, aby jim poblahopřál k osvobození Kurské oblasti. „Putin jim pogratuloval k vítězství a poděkoval jim za hrdinskou práci,“ prohlásil prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak týž den tvrdil, že ukrajinští vojáci „pokračují v aktivních obranných operacích“ v Kurské i sousední Běloruské oblasti na západě Ruska.

Ruský plynárenský gigant Gazprom se loni vrátil k zisku díky zlepšení obchodů s plynem a rostoucím úrokovým výnosům z finančních investic. Čistý zisk činil 1,2 bilionu rublů (322,8 miliardy Kč) po ztrátě 629 miliard rublů v roce 2023. Uvedla to dnes společnost.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.