Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) je kvůli chybějící podpoře nucen omezit podporu běženců na Ukrajině, ačkoli útoky v oblasti jsou nyní intenzivnější než dříve. Dnes o tom informovala agentura Reuters, podle které UNHCR kritizoval pozastavení americké pomoci a obecně škrty amerických darů. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi, za tu dobu z domovů uprchly miliony Ukrajinců, část z nich do zahraničí.
„Některé programy, které jsme dříve prováděli díky štědré podpoře amerických fondů, jsou pozastavené,“ řekla Karolina Lindholmová Billingová, představitelka UNHCR pro Ukrajinu. Agentura OSN poznamenala, že se se škrty americké zahraniční pomoci nyní potýkají humanitární organizace po celém světě.
Pokud jde o Ukrajinu, tak podle UNHCR je citelná nejen ztráta amerických financí, ale i další západní podpory, neboť západní dárci upřednostňují výdaje na obranu. Výsledkem je to, že žádost agentury OSN o 3,32 miliardy dolarů (zhruba 73 miliard Kč) na pomoc 8,2 milionu lidí na Ukrajině je nyní pokryta jen z 25 procent.
Z výbuchu, který ve městě Balašicha zabil vysoce postaveného generálporučíka armády Jaroslava Moskalika, viní Moskva Ukrajinu. „Kyjevský režim opět ukázal svou skutečnou povahu. Kyjevský režim nadále na území naší země podniká teroristické aktivity,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Poznamenal, že Rusko se i přes mírové rozhovory musí mít na pozoru. Ukrajinská tajná služba SBU, která se v minulosti k podobným činům přihlásila, Moskalikovu smrt zatím nijak nekomentovala.
„Witkoff měl dobré jednání,“ řekl podle agentury Reuters o dnešní schůzce svého vyslance s Vladimirem Putinem Donald Trump. Řekl to novinářům na palubě letadla, kterým cestuje do Říma na pohřeb papeže Františka. Tam se s ním chce setkat ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
