Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa upustila od řady iniciativ, jejichž cílem je dohnat Rusko k odpovědnosti za válečné zločiny na Ukrajině, píše deník The Washington Post. Americká vláda uvolnila zákonem zřízenou pozici koordinátora pro shromažďování zpravodajských informací napříč celou vládou o údajných ruských zvěrstvech spáchaných na Ukrajině. Bílý dům také omezil činnost týmu ministerstva spravedlnosti, který se zabývá otázkami odpovědnosti za válečné zločiny.
Trumpova administrativa se už dříve rozhodla vystoupit z mezinárodní skupiny vedené Evropskou unií, která má za cíl potrestat Moskvu za porušení mezinárodního práva při invazi na Ukrajinu, připomíná list. Vláda také zrušila program zabavování majetku ruských oligarchů, na které byly uvaleny sankce.
Nyní uvolněná pozice koordinátora pro shromažďování informací o ruských válečných zločinech vznikla na základě legislativy, kterou společně sepsali demokratický kongresman za Colorado Jason Crow a někdejší kongresman za Floridu Mike Waltz, který nyní působí jako Trumpův poradce pro národní bezpečnost.
Koordinátor „má za úkol hnát Putina k odpovědnosti za zločiny, které spáchal proti ukrajinskému lidu,“ sdělil WP Crow. Pozici podle něj zřídily obě politické strany v Kongresu a administrativa musí pověřit toho, kdo ji zastává, plněním příslušných povinností v souladu se zákonem.
„Kvůli své beztrestnosti vrah dál zabíjí. Dnes Rusko zabilo v Kyjevě nejméně 9 lidí. 70 zranilo, vč 6 dětí. Pod troskami budov se stále hledají lidé. Zločiny Ruska nejsou nijak ospravedlnitelné. RU nesmí být za to odměňováno ústupky, ale musí být potrestáno a donuceno k míru silou,“ uvedl na síti X ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč.
Jediná cesta k míru v Evropě vede přes silnou vojenskou podporu Ukrajiny, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o mír nejde a nikdy nešlo. Po ruských nočních útocích na Kyjev a další města to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je Rusko tím, kdo nechce dohodu.
Fiala uvedl, že zatímco Ukrajina už dříve přijala americký návrh na příměří, Rusko opět útočilo na města, civilisty, děti. Kyjev dříve přijal návrh na celkové třicetidenní příměří, Putin ale na Trumpův požadavek na co nejrychlejší klid zbraní nekývl. „Putinovi o mír nejde a nikdy nešlo, jediná cesta k míru v Evropě vede přes silnou vojenskou podporu Ukrajiny,“ dodal ministerský předseda.
„Rusové ve svých zvěrstvech nepoleví, naopak demokratický svět musí přidat v pomoci Ukrajině. Je to Rusko, kdo nechce dohodu. A kdo nechce mír, ten porozumí jen síle,“ poznamenal šéf diplomacie Lipavský.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
