Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Noční útok na Kyjev je podle prezidenta Petra Pavla dalším z mnoha důkazů o cynickém přístupu Ruska k mírovým jednáním. Řekl to dnes na tiskové konferenci v Jičíně. Konkrétní činy svědčí o tom, že chce Rusko spíše celou situaci protahovat, vytvářet další podmínky a tlak na to, aby prosadilo vše na úkor Ukrajiny i Evropy.
Ruské útoky v noci na dnešek podle ukrajinského letectva cílily zejména na Kyjev, ale i na další města. Zahynulo při nich nejméně devět lidí a desítky dalších podle záchranářů utrpěly zranění.
Kyjev dříve přijal americký návrh na celkové třicetidenní příměří. Putin ale požadavek prezidenta Donalda Trumpa na co nejrychlejší klid zbraní nepřijal. Vyhlásil pouze krátké velikonoční příměří, obě strany se následně obviňovaly z jeho porušování.
„Pokud by skutečně Rusku záleželo na mírových jednáních, tak to nejjednodušší, co se dá udělat, je, že prezident Putin bude souhlasit s 30denním příměřím jako dobou, po kterou má smysl vůbec příměří nastavit,“ řekl Pavel. V rámci takového příměří je podle prezidenta možné monitorovat to, jak to která strana se zastavením bojů myslí vážně, a jedná se zároveň o relativně dostatečnou dobu k posunu v mírových jednáních.
„Takzvané příměří, které vyhlásil prezident Putin po část velikonočních svátků, byl spíš výsměch, protože za tu dobu ani nejde po víc než třech letech intenzivního válčení zastavit efektivně palbu na tak dlouhém úseku fronty a nedá se ani pořádně ověřit,“ dodal Pavel.
Noční ruské údery na Kyjev a další ukrajinské regiony cílily na vojensko-průmyslový komplex. Dnes to podle agentury Reuters uvedlo ruské ministerstvo obrany. Útoky, které si v Kyjevě vyžádaly nejméně devět mrtvých a které kritizoval americký prezident Donald Trump, Rusko vedlo vysoce přesnými zbraněmi dlouhého doletu a drony, dodalo ministerstvo.
Moskva uvedla, že útoky zasáhly továrny ukrajinského leteckého, raketového, kosmického a strojního průmyslu, výrobu obrněných vozidel a také zařízení na produkci raketového paliva a střelného prachu. Ruské ministerstvo obrany upřesnilo, že k úderům nasadilo vedle dronů i střely odpalované ze země, vzduchu a moře.
Americký prezident Donald Trump dnes na své sociální síti Truth Social odsoudil nejnovější ruské útoky na Kyjev a vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby údery zastavil a uzavřel dohodu. Ruské útoky v noci na dnešek podle ukrajinského letectva cílily zejména na Kyjev. Zahynulo při nich nejméně devět lidí a desítky dalších podle záchranářů utrpěly zranění.
Kromě hlavního města zasáhly ruské střely také Charkov, Dněpropetrovskou, Žytomyrskou, Poltavskou, Chmelnyckou, Sumskou a Záporožskou oblast.
„Nejsem spokojen s ruskými údery na Kyjev. Není to nutné a je to velmi špatně načasované. Vladimire, přestaň! Týdně umírá 5000 vojáků. Pojďme uzavřít mírovou dohodu!“ napsal dnes Trump na své sociální síti.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
