Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz zamíří na první zahraniční návštěvu do Francie, jak je zvykem, následovat budou Polsko a Ukrajina. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval ve svém newsletteru zpravodajský web Politico. V Kyjevě se chce podle něj zúčastnit setkání takzvané koalice ochotných.
Předák konzervativní unie CDU/CSU Merz by měl být podle aktuálního harmonogramu zvolen kancléřem 6. května. Na 8. května je v německém Spolkovém sněmu naplánovaná ceremonie u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války, které se Merz jako nový kancléř rovněž zúčastní. Ještě týž den vyrazí do Polska a odtamtud zřejmě vlakem na Ukrajinu. V Kyjevě se totiž 9. května uskuteční setkání takzvané koalice ochotných, tedy skupiny zemí, která koordinuje další pomoc Ukrajině, jež se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi. Vůdčí roli v koalici měly dosud Francie a Británie. Merz by chtěl, aby Německo převzalo větší zodpovědnost za pomoc Ukrajině.
Nad Kurskou oblastí ruská protivzdušná obrana podle Moskvy sestřelila 109 ukrajinských bezpilotních letounů, další tři nad územím Voroněžské oblasti a po jednom nad Moskevskou, Brjanskou a Orelskou oblastí. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích.
„V důsledku cílených úderů bezpilotních letounů na civilní infrastrukturu došlo k požáru několika domů,“ uvedl na Telegramu operativní štáb Kurské oblasti Ruska. „Bohužel zahynula 85letá žena,“ dodal s tím, že dalších devět lidí utrpělo různé typy poranění.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
