Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.

K poskytnutí dalších deseti protivzdušných systémů Patriot dnes spojence vyzval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. K zástupcům vlád pěti desítek zemí sdružených v kontaktní skupině pro obranu Ukrajiny (UDCG) promluvil v on-line proslovu z města Kryvyj Rih, kde minulý týden ruský vzdušný útok zabil 19 lidí. Ukrajina je také připravena další protivzdušné systémy nakoupit od Spojených států, řekl podle agentury Reuters Zelenskyj později.
„Skutečně je potřebujeme. Deset systémů Patriot, svobodný svět je má. Co nyní potřebujeme, je politické rozhodnutí použít je k zajištění míru,“ vzkázal Zelenskyj zástupcům UDCG. Ti na dnešním zasedání slíbili Kyjevu novou vojenskou pomoc v hodnotě přes 21 miliard eur (527 miliard korun). Nicméně například německý ministr obrany Boris Pistorius dnes dříve řekl, že systémy Patriot, které Kyjev opakovaně žádá, Německo v současnosti dodat nemůže.

Trumpův zmocněnec Steve Witkoff se setkal s ruským prezidentem Putinem v Petrohradu.

Britský soud dnes za porušení sankcí uložil 40 měsíců vězení Dmitriji Ovsjannikovovi, někdejšímu gubernátorovi Sevastopolu na Ruskem anektovaném Krymském poloostrově. Jde o první podobný verdikt v Británii, píše agentura Reuters. Ovsjannikov byl ve středu shledán vinným z obcházení sankcí a z držení nebo používání majetku pocházejícího z trestné činnosti.
Osmačtyřicetiletý Ovsjannikov podle soudu mezi loňským únorem a letošním lednem obcházel britské sankce, když si v zemi zřídil bankovní účet, na který od své manželky dostal 76.000 liber (přes dva miliony Kč) a od svého bratra 41.000 liber (více než milion Kč). Když si banka uvědomila, že se na Ovsjannikova vztahují sankce, zmrazila mu účet.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.