Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump zatím neplánují další telefonát. Dnes to podle serveru Kommersant řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Stalo se to krátce po návštěvě Putinova zmocněnce Kirilla Dmitrijeva ve Washingtonu.
„V harmonogramu nic takového zatím není,“ řekl k možnému dalšímu telefonátu obou prezidentů mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Naposledy spolu mluvili 18. března. Server Politico napsal, že znovu by se šéf Kremlu se šéfem Bílého domu mohli telefonicky spojit už dnes.
Česko bude podle Lipavského usilovat o to, aby se Ukrajině dostalo ujištění, že je na cestě do Severoatlantické aliance. „Protože ta dlouhodobá perspektiva je správná,“ řekl. Nemělo by se podle něj dosáhnout takového mírového ujednání, které omezí ukrajinskou suverenitu rozhodnout se, jestli země chce, nebo nechce být v nějaké mezinárodní organizaci, třeba v NATO.
Americký prezident Donald Trump podle českého prezidenta Petra Pavla zatím vyvinul při jednáních o příměří na Ukrajině větší tlak vůči Ukrajině než vůči Rusku. Rusko se drží své zdržovací taktiky a klade si stále větší počet různých podmínek, z velké části nesplnitelných, řekl Pavel serveru Novinky.cz. Pro Rusko je podle něj ukončení více než tříletého konfliktu druhotnou věcí, usiluje hlavně o svou rehabilitaci na mezinárodní scéně či zrušení sankcí.
Mírové dohody na Ukrajině by podle Pavla bylo možné dosáhnout letos, pokud bude Rusko pod dostatečným tlakem. „A pokud mu stanovíme termín,“ uvedl. Mělo by jít především o tlak Spojených států, míní. „Pokud Donald Trump myslí vážně, že chce co nejrychleji ukončit krvavý konflikt, nemůže přistoupit na zdržovací taktiku,“ řekl Pavel. Trump by měl dát jasně najevo, dokdy čeká reakce třeba na návrh klidu zbraní. „Dokud běží intenzivní vojenská činnost, těžko se jedná o míru,“ uvedl.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
