Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.

Ukrajina je připravena na příměří, Rusko chce využít situaci a dobývat. Kdo volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese, řekl Fiala.

Účastníci summitu v Paříži se shodli na potřebě silné ukrajinské armády nyní i v budoucnu kvůli odstrašení Ruska. Počítají proto s dalšími dodávkami vojenského materiálu, ale i podporou ukrajinského obranného průmyslu či výměnou zpravodajských informací, řekl novinářům po jednání třicítky států český premiér Petr Fiala. Poslední vývoj podle něj ukazuje, že Ukrajina je připravená na příměří, ale Rusko chce jen využívat situaci a dobývat další území. Kdo podle Fialy nyní volá po zrušení sankcí, pomáhá Rusku a stojí na straně agrese.
Debata o vyslání vojáků na Ukrajinu je stále předčasná, řekl Fiala. „Téma je ve vzduchu, ale není na stole,“ uvedl. Všechny státy podle něj nejprve potřebují znát podrobnosti příměří, ale třeba i status jednotek, které by na Ukrajinu vysílaly. „To jsou všechno otevřené otázky, na které nemáme odpovědi,“ podotkl.

Zatím nenastal čas rušit sankce proti Rusku, které pokračuje v agresi proti Ukrajině. Po dnešním pařížském summitu tří desítek zemí podporujících Kyjev to prohlásili britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz, podle něhož by bylo chybou ustupovat Rusku. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se všichni lídři shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.
Rusko požaduje zrušení části západních sankcí výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.