Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Díky české muniční iniciativě by se letos na Ukrajinu podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) mělo dostat podobné množství nábojů ráže 155 mm jako loni, kdy jich bylo 520.000. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) vyjádřil Fiala přesvědčení, že je velká šance, že se to podaří. Zároveň šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše obvinil z toho, že pomáhá ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který už přes tři roky vede válku proti Ukrajině.
„Babiš je proti této muniční iniciativě, proti výdajům na obranu a mluví o míru bez podmínek,“ poznamenal Fiala. „Pomáhá Vladimiru Putinovi, to je velmi jasné.“
Jednání se Spojenými státy o Ukrajině v Rijádu nebyla jednoduchá, ale byla užitečná pro obě země. Budou pokračovat s účastí mezinárodního společenství, včetně OSN a jednotlivých zemí, řekl ruské státní agentuře TASS ruský vyjednávač, senátor Grigorij Karasin.
U soudu ve federálním okrsku District of Columbia se v pondělí konalo slyšení ve věci mimořádné žádosti Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) o uvolnění částky 7,5 milionu dolarů (asi 173 milionů korun). Tu pro činnost stanice v březnu vyčlenil americký Kongres, nicméně Agentura Spojených států pro globální média (USAGM) tyto finance odmítala uvolnit. Krátce před začátkem jednání USAGM oznámila, že podnikne okamžité kroky k uvolnění dané částky, která odpovídá provozním nákladům na dobu dvou týdnů, stojí v prohlášení stanice RFE/RL. Agentura USAGM 15. března oznámila, že ruší dohodu o financování stanice.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
