Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Na konferenci svazu průmyslu dostal Vladimir Putin dotaz na jeho nadcházející telefonát s Donaldem Trumpem - jeho mluvčí Dmitrij Peskov zmínil načasování cca mezi 16. a 18. hodinou moskevského času (14-16 středoevropského. „Neposlouchejte ho,“ pronesl Putin asi žertem, když se ho moderátor ptal, zda se kvůli jeho dlouhé účasti na konferenci telefonát nezpozdí.
Ministerstva obrany Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska doporučila, aby tyto země odstoupily od takzvané Ottawské úmluvy, která zakazuje protipěchotní miny.
„Vojenské hrozby vůči zemím sousedícím s Ruskem a Běloruskem se výrazně zvýšily, proto je důležité posílit odstrašující a obranné schopnosti,“ uvedlo litevské ministerstvo obrany na svém webu.
Podobné prohlášení dnes vydal také resort obrany Lotyšska, podle kterého se na návrhu odstoupit od Ottawské úmluvy dohodli ministři čtveřice zemí s cílem posílit obranu hranic.
„Prezident Pavel velmi brzy navštíví Kyjev a setká se s naším prezidentem,“ uvedl dnes poradce ukrajinského prezidenta Oleksandr Kamyšin. Hlavy státu podle něj proberou, jak posílit Evropu s ohledem na společné budování svobodného světa.
Kamyšin na celodenní konferenci na Hradě poděkoval za podporu při více než tři roky trvající ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Zmínil, že Ukrajina za tu dobu dokázala prakticky „od nuly a za rachotu zbraní“ vybudovat svůj obranný průmysl. „Náklady války jsou tisíce zabitých a zraněných, miliony dočasně přesídlených. Můžete se jim vyhnout, pokud máte dostatečně silné vedení. A já vím, že ho máte,“ uvedl.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
